00:27
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Vyprávění o projektu, který si klade za cíl vyčistit oceány od plastového odpadu. Vysvětluje, jak funguje systém, který má podle organizátorů projektu každých 5 let snížit množství plastového odpadu v Pacifiku o 50 procent.
Meteoroložka Taťána Míková nám představí dělení oblaků na jednotlivé druhy a jejich základní charakteristiku. Uvidíme nejčastější typy jako stratocumulus, rozsáhlý nimbostratus přinášející déšť nebo cumulonimbus, který způsobuje bouřky.
Každý kilometr čtvereční v mořích a oceánech obsahuje v průměru 74 tisíc kusů plastů. Další odpad se stále ve velkém množství do moří dostává hlavně řekami. Důsledkem toho umírá mnoho mořských a na moře vázaných živočichů. Množství plastů už je tak vysoké, že se začínají nacházet i v nejhlubších oblastech moří.
Epizoda představuje některé rostliny kvetoucí v období pozdního jara – orchidej prstnatec májový, pryskyřník, kohoutek luční nebo zvonek. Ukázka také pojednává o slepýši křehkém, jeho potravě, způsobu života a schopnosti oddělit ocas v případě nebezpečí. Dalšími z představených zvířat je také strakapoud a sova sýc rousný.
Člen organizace Nadace pro půdu hovoří o vlastnostech půdy, které jsou lepší, pokud je v půdě dostatek mikroorganismů a vzduchových pórů. Mluví i o procesech, které půdní vlastnosti zhoršují – příkladem je těžká mechanizace.
Fosfor vypouštěný z domácností je pro životní prostředí velkým tématem. Problémy s vysokou koncentrací fosforu v povrchových vodách jsou umocňovány vyšší teplotou. Zelené plochy stojatých vod, kde hynou ryby z důvodu kyslíkového deficitu, jsou každoroční realitou. Avšak místo toho, aby stát problém řešil, dotuje domácí čistírny odpadních vod, které jsou technologicky nedostatečné.
Plasty v klasické podobě jsou materiálem, který se téměř nerozkládá. Spíše dochází k jeho rozpadu na menší části, tzv. mikro a nanoplasty. Tyto částice pak mohou negativně působit na organismy, včetně člověka.
Tričko či kalhoty, které už nenosíme, mohou udělat radost někomu jinému, nebo se mohou stát cennou surovinou pro recyklaci. A jsme to my, kdo může udělat potřebný první krok: odložit je do kontejneru na textil.
Česká republika je jedničkou ve třídění odpadu. Ročně u nás vznikne zhruba 250 tisíc tun plastového odpadu. K recyklaci jde pak něco přes polovinu, dalších 12 % je energeticky využíváno a zbytek končí na skládkách.
Jihomoravské lužní lesy kolem soutoku řek Moravy a Dyje jsou co do počtu organismů jedinečné. Potřebnou ochranu ale stále nemají. Místo ochrany míst s největší biodiverzitou umožňuje stát jejich postupnou degradaci, která je umocněna tlakem štěrkařů, naftařů, a především intenzivního lesního hospodaření.
Podle Pařížské klimatické dohody musí lidstvo omezit spalování fosilních paliv. Jak závazky přijaté státy vypadají v praxi, můžeme sledovat na pomezí Čech, Polska a Německa. Rozšiřování těžby hnědého uhlí v polském dolu Turów společností PGE tam s obavami sledují především obce na české straně, které se bojí ztráty vodních zdrojů. Kdo vlastně rozhodne o naší budoucnosti? Vlády zemí odpovědné svým občanům, nebo společnosti, jejichž cílem je generovat zisk?
Globální problémy jdou ruku v ruce s růstem lidské populace. Planeta člověku přestává stačit. Ten ji stále více znečišťuje, vyčerpává její zdroje a v důsledku ji mění sám proti sobě. Lidstvo v hledání globálních řešení svých problémů však tápe.
O bezzásahových zónách v národním parku Šumava se toho napsalo a řeklo hodně. O tyto zóny chráněných území, kde je příroda ponechána sama sobě, se vede a vedlo mnoho sporů. Na Šumavě a v Pošumaví jsou však i lesy hospodářské. Tam je cíl jiný. Trvale v lese hospodařit. Rakouský klášter Schlägl nebo Městské lesy Volary se o to snaží pokud možno citlivým způsobem, výběrným hospodařením bez smrkových monokultur, které co nejvíce respektuje přírodní procesy. Těžba jednotlivých stromů místo holoseče vede k lesu různorodému, různověkému a odolnému vůči počasí a kůrovcovým kalamitám.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.