02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pojďme se společně podívat na zoohádanku. Toto zvíře určitě znáte, jeho mléko je velice vydatné. Je to pěkný drsňák a místo, kde žije, má i ve svém jméně. Jeho trusem se topí, má velké rohy a kopyta. Co je to?
Víte, že v naší zemi najdete nejrozsáhlejší orchidejové louky střední Evropy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Pojďme se společně podívat na video, ve kterém uvidíte, jak odpad u australského pobřeží může potrápit žraloka. Žralok písečný se dostal do potíží, když na jeho krku uvízl jakýsi kruhový prstenec. Toto video Australany upozorňuje na nutnost snižování množství odpadu a zajistit, aby nekončil v moři.
Terčin zvířecí svět a její tutoriál nás seznámí s tím, co je všechno nutné připravit, abychom správně chovali kočky, pokud je máme přímo v bytě.
Stručné vysvětlení oběhu vody v přírodě. Ukázka poskytuje základní informace o malém a velkém vodním cyklu.
Hlavonožci jsou vývojově nejpokročilejší skupinou měkkýšů. Jejich evoluční původ sahá až do starších prvohor. Nejstarší typy hlavonožců měly pevnou vnější schránku, na rozdíl od dnešních chobotnic, olihní či sépií. Zůstaly nám tak po nich četné fosilie. Jejich výzkumem a sběrem se na našem území proslavil v 19. století francouzský paleontolog Joachim Barrande. Prozkoumejte s námi, co nám po nich zbylo a jak jejich existenci vnímali tehdejší lidé.
Vůdčí neboli indexové fosilie pomáhají paleontologům určit relativní stáří geologických vrstev. Jedná se o druhy, které existovaly poměrně krátkou dobu a na relativně velkém území (nejlépe kosmopolitně), jsou snadno určitelné, vyskytují se ve větším množství a nebyly závislé na prostředí. Ve videu se podíváme do lomu Kosov. Jeho svahy, dosahující mocnosti až 80 metrů, skrývají historii sahající 10 milionů let nazpět. Díky fosiliím můžeme ve vrstvách číst o geologické minulosti místa jako v knize. Záběry ukazují vůdčí zkameněliny graptolitů ze silurských graptolitových břidlic, dále např. mlže Cardiolinku bohemicu, typického pro pozdní silurské vrstvy v české křídové pánvi.
Pořad ukazuje vymírání druhů v minulých geologických érách v důsledku sopečné činnosti a dopadu vesmírných těles na zemský povrch. Co, nebo kdo může za největší katastrofy v dějinách naší planety? A jak tahle velká vymírání probíhala? A jaké události po nich následovaly?
Voda tvoří většinu povrchu naší planety. A o její koloběh se stará sluníčko společně s rostlinami. Jestliže je vody takový dostatek, proč se tedy stále častěji ozývají hlasy, které varují před jejím nedostatkem? Tak velkým, že by mohl odsunout do ústraní nedostatek ropy a stát se příčinou válek? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Lze předpovědět povodeň? Které údaje k tomu meteorologové potřebují? A kdo vyhlašuje jednotlivé stupně povodňové aktivity?
Kůrovec (lýkožrout smrkový) je přítomen téměř v každém lese a za normálních okolností napadá smrky starší šedesáti let, larvy kůrovce svými chodbičkami přetnou vodivá pletiva a stromy usychají. Když se přemnoží, nastává problém. Při boji s kůrovcem je důležité zakročit včas, aby nebylo nutné vytvářet rozsáhlé paseky/holiny.
Vojenské újezdy jsou v rámci České republiky oblasti běžnému člověku zapovězené. O to víc překvapivá je jejich přírodní a krajinářská hodnota. Hradiště v sopečných Doupovských horách překvapí převahou listnáčů. Poměrně nízké Brdy naopak působí se svými vřesovišti dojmem skutečných hor. Šumavský újezd Boletice střídající kulturní i přírodní krajinu nás zase učí, že si příroda s nespoutaným koloběhem vody daleko lépe poradí s extrémy počasí, jako je sucho.
13 616
866
4 836
1 158
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.