02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Rozhovor s vulkanologem Dr. Prokopem Závadou z Geofyzikálního ústavu akademie věd ČR, v.v.i. o italských činných sopkách Stromboli a Etně a o tom, proč jsou tyto sopky vyhledávaným turistickým cílem. Podíváme se také na Island na jednu ze zdejších činných sopek a na řeku lávy, která se řine z kráteru sopky.
Ve videu je vysvětlen vznik pískovcových skalních útvarů, jako jsou skalní brány, podloubí, skalní hodiny či hřiby. Ty nevznikají v přírodě náhodou, ale podle předvídatelných zákonitostí, konkrétně při zatížení horniny a následného uvolnění nadloží v určitých místech. Eroze pak přednostně odnáší materiál z nezatížených částí a modeluje skalní útvary, které jsou v materiálu předem zaklíčovány. Svoje závěry dokládají vědci z Geologického ústavu AV ČR konkrétními pokusy, prováděnými v lomu Střeleč v Českém ráji.
Nechte si stručně popsat příčiny vzniku zemětřesení a vysvětlit takzvané konvekční proudění v zemském plášti. Pasáž se věnuje i způsobům měření síly zemětřesení. Jak se jmenuje věda, která zemětřesení zkoumá?
Zjednodušený popis a vysvětlení vlastností základních půdních vrstev: hrabanka, humus, vrchní minerální půda, spodní minerální půda, nezvětralé horniny. Co tvoří jednotlivé vrstvy a proč jsou důležité?
Podoba naší krajiny byla jejím intenzivním využíváním dramaticky změněna. Ukažme si další příklady péče, kterou od nás krajina potřebuje, aby se mohla vrátit ke své pestrosti a půvabu. Pokud se budeme o krajinu starat tak, jak se o to snaží ochránci přírody ve jmenovaných lokalitách, není naše krajina zcela bez budoucnosti.
Kolik vody je potřeba na výrobu 1 kg čokolády? Kolik vody vlastně k našemu životu potřebujeme? Jak by se musel náš život změnit, kdybychom měli vody nedostatek? Tyto otázky mohou být v budoucnu čím dál palčivější především pro obyvatele České republiky, do které téměř žádná voda z okolních států nepřitéká, a jsme tak závislí na vodě srážkové.
Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.
Chřiby jsou nejrozsáhlejším souvislým komplexem přirozených a přírodě blízkých lesních společenstev na Moravě. Nevysoké pohoří, jehož dominantou jsou kromě skal hlavně lesy. Ačkoliv se nejedná o chráněné území, nedocházelo zde naštěstí k masivní výsadbě smrku, a tak si tato oblast zachovala svou přírodní hodnotu.
Modřanské a Komořanské tůně (jinak též „Modřanské laguny“) v Praze na pravém břehu Vltavy patří od roku 2014 mezi zvláště chráněná území v Praze. Tato přírodní památka je odkazem našich předků, kteří tůně vybudovali v 19. století jako ochranu před povodněmi. Díky pozvolnému zarůstání vznikl cenný lužní ekosystém a druhotný biotop mokřadních společenstev. Kromě výskytu vzácných druhů rostlin jsou tůně důležitým místem k rozmnožování obojživelníků. Členitý biotop poskytuje také útočiště mnoha druhům ptáků.
Dřevo padlých stromů ovlivňuje život v lesích. Tam, kde se po těžbě nebo po polomu ponechá mrtvé dřevo, bují nový život. Ležící kmeny a větve pomáhají tvorbě tisíců kaluží, hrázek nebo tůněk. V nich se uchytí mechy a další rostliny, které vytvoří mikroklima vhodné pro růst nové generace stromů. Pestrý terén brání také erozi. Mrtvé dřevo je i nejlepším základem pro výživu mladých stromků. Mrtvé dřevo znamená živý les.
V pobřežních vodách jihovýchodní Asie se rozkládají rozsáhlé oblasti, které jsou porostlé mangrovy. Společenství rostlin, která ke svému životu potřebují slanou i sladkou vodu, jsou přirozenou obranou proti tajfunům a tsunami. Jejich likvidací kvůli cestovnímu ruchu a prostoru pro nové turistické resorty však o bohatství těchto pobřežních ekosystémů přicházíme.
Krajina potřebuje hospodáře, kteří s ní nakládají s respektem. Dříve se v krajině střídaly sady, louky, pastviny, pásy se zeleninou či obilím. Dnes jsou dvě třetiny orné půdy v ČR ohroženy erozí. Stát proto přistoupil k omezení maximální výměry souvislé plochy plodin. Farmář šetrný ke krajině však může jít ještě dál a vracet jí její původní ráz.
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.