02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Krasové oblasti na Moravě jsou otevřenou učebnicí všeho, co umí vytvořit spolupůsobení vody a vápence. Punkva zdaleka není jedinou naší řekou, která během věků mizela v podzemí, aby se jinde znovu objevila. A Moravský kras není jediný, kde můžeme výsledky působení podzemních vod obdivovat. Podívejme se do bohatě zdobených Javoříčských jeskyní nebo do prostor, kde je již krasová výzdoba minulostí.
Seznámení s vybranými přírodními zajímavostmi České republiky. Pasáž se tematicky zaměřuje na zvětrávání v krajině (na příkladu kamenného moře), pozůstatky dávné sopečné činnosti na území Čech (výrony sopečných plynů), na památná místa a stromy, ale i na jeleny a jejich paroží.
Hranická propast se nachází nedaleko železniční stanice v Teplicích nad Bečvou. Jak je propast skutečně hluboká, se neví. Na dně se totiž nachází jezírko, které vodu bere v hloubkách stovek metrů. Toto území bylo jako evropsky významná lokalita zařazeno také do soustavy Natura 2000.
Odborník představuje seismické stanice a vysvětluje, jak se určuje místo a síla zemětřesení.
CHKO Beskydy je největší chráněná krajinná oblast v České republice. Kromě samotných Moravskoslezských Beskyd zasahuje CHKO i do oblasti horských celků Javorníky a Hostýnsko-Vsetínská hornatina. Radhošť, Pustevny či Lysá hora patří k nejznámějším turistickým cílům naší země.
Volha je nejdelší řekou Evropy, protéká celou evropskou částí Ruska a vlévá se do Kaspického moře. Podél břehů Volhy se nachází přírodní rezervace se stovkami druhů ptáků i rozsáhlá lotosová pole. V široké deltě řeky Volhy leží Astrachaň, bývalá obchodní brána do Ruska.
Při procházce krajinou Českého středohoří se setkáme s Danielem Pitkem, místním obyvatelem, který tu před lety koupil opuštěné pozemky, o které nikdo nestál. Snaží se zdejšímu prostředí dodat jeho původní podobu z doby před 2. světovou válkou, kdy byla oblast obývána převážně Němci. Jak se dozvíme ve videu, tehdy byla zdejší krajina velmi pestrá.
Sněžka, ledovcové kary, rašeliniště, botanické zahrádky s vysokohorskou květenou i horské louky – to vše nabízí Krkonošský národní park. Krátce po založení v roce 1963 začalo intenzivní hospodářské využívání oblasti a kvůli těžbě dřeva i znečištěnému ovzduší došlo k postupné devastaci krajiny. Od 90. let 20. století probíhá obnova poškozených lokalit vysazováním přírodě blízkého lesa.
Terčin zvířecí svět nám představí vybavení akvárií pro různé rybičky i to, jak vlastně vnímají akvarijní rybky okolní svět.
Piskoř pruhovaný je tajemná ryba, která dokáže divy. Rybáře sice nezaujal, ale má své místo v potravním řetězci. Zajišťuje koloběh živin v rámci daného biotopu a jako potrava slouží třeba sumcům. Dokáže dýchat vzduch střevem, nevadí mu ani hnilobný čpavek. Na rybu toho vydrží opravdu hodně. Přesto je ohroženým druhem, který je potřeba chránit.
Terčin zvířecí svět a její zoohádanka nám představí málo známého všežravého živočicha, který žije v Jižní Americe a je to „teju“.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
13 616
866
4 836
1 158
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.