02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Vítejte v nejníže položeném státě na světě, na Maledivách. Přírodní bohatství, rybolov, potápění a korálové útesy lákají turisty. Pohádková destinace má ale také problémy se stále se zvyšující hladinou moře v důsledku globálního oteplování. Jak to místní řeší?
Kůrovcová kalamita na Šumavě je úžasným příkladem situace, ve které každý aktér má svou pravdu a předkládá argumenty, kterými ji chce podpořit. Udělat si na problematiku názor je pak pro nestranného pozorovatele velmi těžké. Důležitou otázkou, která se s ohledem na kůrovcovou kalamitu probírá, je spor o to, kde proti kůrovci zasáhnout a kde nechat vývoj na přírodě. Porovnání přístupu ke kalamitě na české a bavorské straně Šumavy může porozumění přispět. Odlišný způsob nakládání s kůrovcem na obou stranách státní hranice však nemůže převážit vliv dvou klíčových faktorů: klimatické změny a upřednostňování smrku v lesním hospodaření.
Poldry, travnaté prohlubně s hrází, slouží ve chvíli, kdy přijde blesková povodeň. Voda se tu zachytí a pak postupně odtéká. Lidé ji mohou využít třeba na zalévání. Vlastníci půdy se ale budování poldrů často brání. Kde a proč se budují na našem území poldry?
Stále více evropských zemí investuje do inovativních způsobů ukládání oxidu uhličitého do různých zásobníků. Snaží se tak splnit své klimatické závazky. Dánsko právě spustilo jeden z takových projektů. K ropné plošině v dánské části Severního moře připlouvají lodě s cisternami v průmyslu zachyceného a následně zkapalněného skleníkového plynu, který tak neskončí v atmosféře. Bezpečně ho tu pošlou zpět pod mořské dno. Využívají vytěžených ložisek po zemním plynu a ropě.
Prastarý vyhaslý vulkán Ngorongoro na území Tanzanie je dnes největší neporušená a nezatopená sopečná kaldera na světě. Dno kaldery leží ve výšce 1 800 m, její stěny jsou ještě o 600 m výše. V okolí kráteru žije zhruba 30 tisíc zvířat, především velkých savců, včetně takzvané velké pětky.
Proč je mořská voda slaná a odkud se sůl do oceánů dostává? Co ovlivňuje salinitu moří? Různý obsah solí ve vodě také podmiňuje její hustotu a tím i mořské proudy a jejich vzájemné mísení.
Pasáž přináší odpovědi na otázky, co má vliv na vývoj a tvar pobřežní čáry. Řeší také, jak vypadá skalní most, a jako příklad destrukční činnosti oceánu ukazuje část pobřeží Indického oceánu v Austrálii.
Na příkladu vlny tsunami z roku 2004, která postihla oblast jihovýchodní Asie, odborníci na seismologii vysvětlují, co je to tsunami a jak vzniká. Jeho příčinou je jev, který ovlivňuje celou planetu, tedy posuny tektonických desek, následné zemětřesení a poté přijde tsunami. Odkud se bere taková síla?
Společně navštívíme třetí největší Národní přírodní rezervaci v České republice - Králický Sněžník. Ta byla vyhlášená v roce 1990 z důvodu ochrany této unikátní přírodní památky. Nachází se zde horská rašeliniště, smrčiny i subalpská bezlesí. Na vrcholu vysokém 1424 metrů nad mořem pramení řeka Morava.
Prasata jsou v mnohém podobná člověku – jsme všežravci, milujeme pohodlný život, dobrou stravu a jsme ineligentní. Původně byl předchůdce prasete domácího především lovným zvířetem. Víte, jak to tedy bylo s domestikací a jak vlastně žije v přírodě prase divoké?
Víte, kdo prý nosí štěstí, symbolizuje moudrost a dlouhověkost? Jeřáb popelavý. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se na jaře kvetoucí léčivé byliny (podběl, plicník), dále prvosenky a violky. Z živočichů se seznámíme se životem a hnízděním hus divokých a aktivitou žab a mravenců lesních v jarních měsících. U mravenců je popsán i sociální život v mraveništi.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.