02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Věděli jste, že zvonek český se vyskytuje jen na krkonošských loukách a nikde jinde na světě? V jedné minutě vás seznámíme se zajímavostmi naší flory a fauny.
Pojďme se společně podívat na video, ve kterém se dozvíme, jak rozdělujeme ptactvo rodu krkavcovitých. Vrána totiž rozhodně není manželka od havrana. Krkavcovití ptáci jsou teritoriální, velice inteligentní, ovšem nenosí nákazy, neštěstí ani smůlu. Krkavci se živí také uhynulými zvířaty. Straka rovněž patří mezi krkavcovité ptactvo a krade nejen ona, ale všichni. Předměty, které se jim zalíbí, si odnáší do hnízd.
Puštík bělavý, naše druhá největší sova, loví především v noci. Nestaví hnízda a pro vyvedení mladých potřebuje kupříkladu staré zlomené stromy. Ty však vlivem lesního hospodaření mizí, a tak mizí i přirozená hnízdiště těchto sov. Ruší ho i turistický ruch. V české přírodě jsou pouze dvě místa, kde se tito ptáci rozmnožují, v Beskydech a na Šumavě.
V pořadu Terčin zvířecí svět se Terka pokusí vcítit do šestého smyslu některých zvířat. Vyzkouší si, jaké je to být včelami, které dokáží cítit změnu magnetického pole. A co včely v takovém případě dělají? I to si vyzkouší. A také, jaké je to být v kůži ptáků, kteří jsou citliví na tlak vzduchu. A co teprve takoví hadi, kteří umějí předpovídat zemětřesení. Podívejte se a vyzkoušejte si, jaké je to vnímat svět úplně jinými smysly.
Sysel obecný, dříve hojný hlodavec, patří v současné době mezi nejohroženější savce Evropy. Jeho přirozeným prostředím jsou stepi. Kultivací krajiny jeho bydliště mizí. Na záchranu tohoto hlodavce cílí např. projekt "Sysli na vinici", který podporuje české vinaře v hospodaření na vinicích tak, aby se v nich syslím populacím dobře dařilo.
Kůrovcová kalamita přinesla do českých hospodářských lesů katastrofu. Jak docílit jejich obnovy? Odpověď může dát sama příroda. Lesům můžeme pomoci i tím, že necháme přírodu pracovat za nás.
To, co se dnes o klimatu a jeho změnách dozvídáme ze satelitních dat, nám mohou říci i letokruhy stromů. Ty vědcům slouží jako podrobný záznam klimatické minulosti. Mezinárodní tým vědců nyní porovnal šířky letokruhů dřevin z různých regionů Evropy. Zmapovali tím vývoj klimatu v Evropě za posledních tisíc let.
Globální problémy jdou ruku v ruce s růstem lidské populace. Planeta člověku přestává stačit. Ten ji stále více znečišťuje, vyčerpává její zdroje a v důsledku ji mění sám proti sobě. Lidstvo v hledání globálních řešení svých problémů však tápe.
Mrtvé moře, jehož východní polovina leží na území Jordánska, je nejníže položeným suchozemským místem na světě. Díky vysokému obsahu solí se voda využívá k léčebným účelům. V jižním cípu Mrtvého moře se těží a zpracovává uhličitan draselný (potaš) využívaný v řadě průmyslových odvětví. Rozloha jezera se však rychle zmenšuje, zejména díky sníženému přítoku vody z řeky Jordán.
Zatímco se politici, lesníci a ekologové přou o to, jak lesy chránit, zda kácet, nebo nekácet, kůrovec devastuje naše lesy dále. Je hlavním důvodem, proč stále bojujeme s kůrovcem, příliš pomalá proměna smrkové monokultury na druhově pestřejší lesy? Proč lesníci mluví o apokalypse?
Mezi světově známé české produkty patří tzv. české granáty, které jsou typické výrazným rudým zabarvením. V mineralogii jsou označovány jako pyropy a nalezneme je zejména v Podkrkonoší a Českém středohoří. Vyskytují se ve formě zrnek o velikosti několika milimetrů, i proto je jejich opracování velmi zdlouhavé.
Václav Cílek vypráví, jak vznikly ve vápencích Moravského krasu čočky železné rudy. Kde staří Slované těžili železo pro výrobu svých zbraní?
12 239
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.