02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad ukazuje, jaké stopy zanechaly ledovce v Krkonoších a jak přišla Sněžka ke svému zvláštnímu tvaru.
Horní hranice lesa v Andách se pohybuje okolo 3500 až 4000 m n. m. Ve vyšších polohách se rozkládá bezlesí, zde nazývané „páramo", které je lidmi osídlené jen zřídka. Na vrcholech zdejších hor můžeme najít stálou sněhovou pokrývku, která však taje vlivem klimatických změn. Jedním z těchto vrcholů je i vulkán Chimborazo, ke kterému se vypravíme.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Václav Cílek ukazuje Hořice, kde se kvalitní pískovec tradičně využívá v sochařství
Připravte se na napínavou mikroskopickou výpravu! V tomto videu děti nahlédnou do fascinujícího, ale neviditelného světa mikroorganismů, které s námi sdílejí každý kout naší planety. Můžeme sledovat, jak malí vědci sbírají vzorky z naprosto obyčejných míst. Ukážeme si, jak se organismy stávají viditelnými pouhým okem. A čeká vás i překvapení na závěr…
Pasáž seznamuje diváky s bludnými balvany, které se nacházejí v Ostravě. Popisuje původ těchto hornin a jejich přemístění ze Skandinávie ledovcem.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Zjistíme, čím a jak se krmí malá ptáčata. Špačci spořádají nejen obrovské množství ovoce na zahradě, ale také velké množství škůdců. Čápi odlétají na podzim do Afriky a vlaštovky umí lovit jen za letu.
Kolik druhů ohrožených rostlin je v naší republice? Jak takové rostliny chránit a co udělat proto, aby nevymřely úplně? Kde číhá pro rostliny největší nebezpečí? O tom všem si budeme povídat s kurátorem Botanické zahrady hl. m. Prahy panem Vlastíkem Rybkou, který má s ohroženými druhy rostlin bohaté zkušenosti.
Na Třeboňsku se nachází velké množství pískoven. Kvalitní štěrkopísky se zde těžily nejvíce v 80. letech minulého století. Dnes se klade důraz na to, aby těžba co nejméně ovlivňovala zdejší krajinu. K rekultivaci pískoven proto dochází již během těžby a vznikají tak biotopy, do nichž se stěhují nové rostliny a živočichové.
Vyšší teploty nebo častější deště způsobují tání sezonního sněhu a především ledovců v Himálajích. Obojí zvyšuje hladiny řek i jezer a přináší v oblastech bleskové záplavy a následně i vysychání vodních toků. V ohrožení jsou desítky až stovky milionů lidí. O vlivu klimatických změn na politické spory o vodní toky pak následně hovoří politický a kulturní geograf Vladimír Baar.
Víte, kde se nachází nejstarší dřevěná studna? Majitelé studen se v posledních letech potýkají s četnými problémy. Stav vody v podzemí je silně podprůměrný a mnoha lidem tak voda ve studni vyschla. Většina studní má navíc vodu nekvalitní s nevyhovujícími mikrobiologickými ukazateli, vysokým obsahem dusičnanů či železa. Jistotou jsou proto veřejné vodovody.
Kousek za Prahou se rozpíná divočina, která vděčí za svou pestrou přírodu člověku. Poté, co kvůli vojenskému újezdu zmizely z brdské krajiny vesnice, si ji příroda vzala zpět. Navíc se v nejvyšších polohách Brd rozkládají unikátní biotopy, které vděčí za svou existenci někdejšímu vojenskému cvičišti. Druhovou pestrost obohacují například i tůňky, jež vznikají v prohlubních po explozích munice. Nebýt těchto lidských aktivit, rostl by tu pouze les. Horská druhotná vřesoviště jsou tak příkladem toho, jak může lidská činnost podpořit biodiverzitu a tím i zdraví krajiny.
13 958
796
4 754
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.