04:16
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Totalitní státní režimy se vyznačují nedemokratickým způsobem vládnutí. Politická strana nebo osoba prosazuje svou ideologii všemi prostředky, včetně sledování osob a tvrdých trestů pro ty, kdo nesouhlasí.
V roce 1964 zorganizovala Státní bezpečnost jednu ze svých největších a nejznámějších akcí. Šlo o operaci s krycím názvem „Neptun“. Její podstatou byla mystifikace veřejnosti, která se ukázala být velmi účinnou, a to i v zahraničí. O co šlo? Na dně Černého jezera byly zdánlivě nalezeny bedny s tajnými nacistickými dokumenty. Zdálo by se, že téměř 20 let po válce už nemůže být taková událost zajímavá, jenže komunistický režim nedělal nic bez důvodu.
Jakub Pantoflíček, student semináře na Katedře multimédií VŠE (2025), pro ČT EDU představuje šest druhů voleb, které se v České republice pravidelně konají. Vysvětluje jejich principy, délku mandátu a způsob hlasování – od prezidentských a parlamentních voleb až po volby do Evropského parlamentu a místních zastupitelstev. Připomíná, že výsledky voleb ovlivňují podobu zákonů, rozdělování peněz i každodenní život lidí.
Marek Rojíček, zástupce Českého statistického úřadu (ČSÚ), objasňuje roli této instituce při volbách. Prostřednictvím odpovědí na dotazy občanů v pořadu 90' ČT24 (2018) vysvětluje, že se zpracování výsledků liší podle typu voleb, uvádí, které volby jsou z metodického hlediska nejjednodušší, a popisuje, jak ČSÚ kontroluje přesnost sčítání hlasů.
Sčítání hlasů v komunálních volbách je pro běžného voliče obtížně srozumitelné – často nevíme, jak se naše hlasy promění v konkrétní jména zvolených zastupitelů či zastupitelek. Petr Vokáč z Ministerstva vnitra v pořadu Týden v politice (2019) upozorňuje na netransparentnost tohoto systému, nevýhodu pro některé kandidáty (např. jednotlivce bez politické strany) a představuje možné alternativy volebního systému. Jak by komunální volby mohly být férovější a srozumitelnější?
V dnešním díle pořadu Politika se nás týká se dozvíte, co to je politická strana, jak taková strana může vzniknout, co je pro to potřeba a co politická strana dělá. Co může ovlivnit, jaké podmínky musí splnit a na co má v případě svého úspěchu nárok?
Co to je vlastně disent a disident? Laická veřejnost si většinou oba pojmy spojuje pouze s Chartou 77, disent byl ovšem mnohem různorodější. Obecně se disidenti charakterizují jako odpadlíci, jako odpůrci režimu. Mohou působit organizovaně jako skupina, ale také individuálně a nezávisle. V Československu se s disentem setkáváme v 70. a 80. letech 20. století jako označením pro lidi, kteří projevovali odpor k totalitnímu normalizačnímu režimu.
Definitivní konec komunistického režimu odstartovala klidná a ohlášená demonstrace 17. listopadu 1989 k uctění památky Jana Opletala. Demonstrace nakonec přerostla v protest proti režimu. Reakce režimu byla opět násilná. Na brutální policejní zásah reagovalo hnutí Občanské fórum, a i přes neexistenci mobilů a internetu se informace šířily rychle po celé zemi. Stávky pokračovaly i v dalších dnech a demonstrantů přibývalo. Revoluce nese přívlastek sametová, protože proběhla bez lidských obětí. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.