04:32
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Zámek v Doudlebách v Královéhradeckém kraji zaujme na první pohled svými unikátními sgrafity, která zdobí vnější zdi ze všech stran. Právě díky jejich objevení pod barokní fasádou ušel zámek za minulého režimu demolici.
Náchodská Bartoňova vila, zvaná též Petrův dvůr, byla postavena podle návrhu významného architekta Pavla Janáka. Je to krásné, reprezentativní sídlo, které bohužel po roce 1948 neuniklo obvyklému osudu staveb, které patřívaly šlechtě či „kapitalistům“.
Pasáž se věnuje památkám, které náleží rodu Nosticů – zámkům Štiřín a Měšice. Zámek v Měšicích je zajímavý mimo jiné tím, že zde byl vztyčen první hromosvod v Čechách.
První vinice byla v Praze založena už v 11. století. Písemné prameny dokládající pěstování vinné révy pak pocházejí z dob panování Karla IV., který vydal edikt o zakládání pražských vinic. Vinice v průběhu času vznikaly a zanikaly s ohledem na dějinné okolnosti. Dnes už se Praze sice nepřezdívá „město vína“, ale vinice v ní stále nalezneme.
Definitivní konec komunistického režimu odstartovala klidná a ohlášená demonstrace 17. listopadu 1989 k uctění památky Jana Opletala. Demonstrace nakonec přerostla v protest proti režimu. Reakce režimu byla opět násilná. Na brutální policejní zásah reagovalo hnutí Občanské fórum, a i přes neexistenci mobilů a internetu se informace šířily rychle po celé zemi. Stávky pokračovaly i v dalších dnech a demonstrantů přibývalo. Revoluce nese přívlastek sametová, protože proběhla bez lidských obětí. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.
Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Jedna z nich souvisí s penězi: Revoluci prý připravili pragmatici z StB a KSČ, kteří plánovali vzít ekonomiku do svých rukou. Nová vláda ekonomy samozřejmě potřebovala, a protože v Občanském fóru byli převážně umělci, dostali se do vysokých funkcí např. lidé z Prognostického ústavu. Ze společenské změny však finančně vytěžili všichni, kdo už se v systému pohybovali a uměli se rychle přeorientovat na nové podmínky.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Svobodná československá republika neměla dlouhého trvání. Touha Slováků po samostatném státě byla veliká, a tak už na konci roku 1992 došlo k rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky. Pozitivní bylo, že rozdělení proběhlo klidně a bez násilí. Pouto mezi oběma národy navíc nevymizelo a Češi se Slováky k sobě mají nadále velmi blízko.
Vzpomínka Dalibora Hofty pro Paměť národa vypráví příběh z června 1945, kdy se z rozhlasu dozvěděl o místě, kde byl ubytován jeho otec spolu s dalšími, kteří přežili pochod smrti. S pomocí prof. Vladimíra Krajiny tehdy zorganizoval výpravu do Německa a dvěma nákladními vozy přivezl skupinu přeživších ze Schwerinu do Československa.
Buďte přítomni jednání Občanského fóra s ministerským předsedou Mariánem Čalfou o novém složení federální vlády. Obě strany představují možná jména ministrů a diskutují nad nimi.
Pasáž ukazuje zrod politika Gustáva Husáka na pozadí Slovenského národního povstání.
Zamyšlení nad zásadními geopolitickými změnami světa a historickými milníky v průběhu 20. století.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.