00:54
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Svátek Tří králů ukončuje období Vánoc a tradice s ním spojené přežívají dodnes. Jak je to ale s legendou o mudrcích z východu? Zdá se, že s jistotou o třech králích nevíme takřka nic.
Halloween je anglosaský magický lidový svátek, který se slaví většinou v anglicky mluvících zemích. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem a koledují o sladkosti. Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci, sovy, výři atd. Typickými barvami jsou oranžová a černá.
Zámek v Doudlebách v Královéhradeckém kraji zaujme na první pohled svými unikátními sgrafity, která zdobí vnější zdi ze všech stran. Právě díky jejich objevení pod barokní fasádou ušel zámek za minulého režimu demolici.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k jeho zachování. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i myslivost. Plánovitě trvale udržitelné obhospodařování zvěře a jejího prostředí jako přirozená součást života na venkově. V čem spočívá jeho výjimečnost?
Fenomén silného státu se projevuje například důvěrou občanů v jeho vládnoucí elity. Nejde o to, jestli máme stát malý nebo velký, ale o to, jestli věříme svým vlastním institucím. Jak je na tom Česko s pocitem bezpečí, že stát řídí kompetentní lidé? A co si počít se státem, který pomaličku selhává ve všech svých funkcích? Je řešením privatizace?
Ušetřit si v Čechách na vlastní bydlení je oproti ostatním zemím finančně docela náročné. V rámci Evropské unie jsme na tom v tomto ohledu dokonce úplně nejhůře. Jaké ekonomické, byrokratické i společenské důvody za touto skutečností stojí?
V některých větších městech existují oddělení jízdní policie. Než mohou být policejní koně nasazeni do akce, musejí projít zvláštním výcvikem.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Adolf Loos patřil k vyhlášeným prvorepublikovým architektům, který v dobách secese prosazoval jednoduchý styl bez ozdob. V Plzni vytvořil pro zámožné rodiny řadu interiérů, které se dnes po rekonstrukci postupně otevírají veřejnosti. Je také autorem jedinečného konceptu známého jako Raumplan.
V roce 1348 vydal český král Karel IV. zakládací listinu Nového Města pražského. Spojovalo oba pražské hrady a bylo obehnáno gotickými hradbami, z nichž část ještě dnes můžeme vidět. Vznikla také tři významná náměstí: Senovážné náměstí, Koňský trh a Dobytčí trh. Dodnes můžeme obdivovat promyšlenost a plánování našich předků, zejména císaře, který při budování Nového Města postupoval velmi strategicky, a přesto s důrazem na duchovní rozměr.
Západočeské Klatovy, označované jako "brána Šumavy", se pyšní řadou architektonicky významných staveb. Mnoho z nich vzniklo v době působení jezuitských řeholníků. My se podíváme do kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce, do muzea v budově bývalého jezuitského gymnázia a do refektáře jezuitské koleje.
12 978
733
4 417
1 222
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.