02:02
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Jak vypadají přístroje, které vědcům pomáhají odhalit, odkud na Zemi přiletí bolid a kam dopadne? Kdy a kde vznikly? Možná vás to překvapí, ale u nás v astronomickém ústavu v Ondřejově.
Přistání prvního člověka na Měsíci provázejí i pochybnosti. Řada lidí ještě dnes věří, že se Američané na povrch Měsíce nikdy nedostali. Paradoxně mají tyto konspirační teorie své zastánce i ve Spojených státech. Čím tito pochybovači argumentovali a jak lze jejich argumenty odborně vyvrátit, vysvětluje Daniel Stach z vědecké redakce ČT. Pořad je součástí série připravené k 50. výročí přistání na Měsíci.
Kosmické záření je proud částic pocházejících z kosmu. Tyto částice se pohybují vysokou rychlostí a dopadají do atmosféry Země. Rozsáhlé spršky záření, které k nám každou vteřinu přicházejí z vesmíru, vědci podrobně zkoumají už půl století. Co nového se o nich dozvěděli díky největší observatoři na světě, která se nachází v Argentině?
Co si představit pod tím, když „padá hvězda"? Jaký je rozdíl mezi meteorem a meteoroidem a co se stane s tělesem z vesmíru po dopadu na zemský povrch? V průběhu historie měli lidé pro nebeské úkazy různé výklady. Díky vědě však dokážeme tyto jevy již uspokojivě objasnit.
Astronomové pozorující oblohu na Evropské jižní observatoři v Chile během noci shromáždí na 125 gigabytů dat. Posílání tohoto obrovského objemu dat je velký technický problém. Vzhledem k omezené šířce mikrovlnného pásma ve spojení mezi Paranalem a páteřní internetovou datovou sítí nebylo vždy možné dodat pozorování do ústředí v německém Garchingu přímo. Chilské město Antofagasta a dvě observatoře – Paranal a Amazones – jsou už nyní spojeny sto kilometrů dlouhým datovým kabelem, který umožňuje rychlý a pružný přenos.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.