03:59
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
Jaký byl ve svém osobním životě T. G. Masaryk? Uvádí se zde několik zajímavých faktů, například proč ho vyloučili z gymnázia, jak přišel k označení „tatíček“ nebo že velmi miloval koně.
Konfuciovo učení se stalo první a nejstarší státotvornou ideologií; ovlivnilo státní správu i hierarchii státní moci. Panovník představoval nejvyšší světskou moc a jeho posláním bylo zajistit blahobyt a hájit zájmy lidu, jehož vůle byla ztotožňována s vůlí nebes (nejvyšší duchovní moc). Pokud to nedokázal, lid měl povolení k jeho sesazení.
Co když v prezidentské volbě dostanou kandidáti stejný počet hlasů? Ústavní právník Petr Mlsna v pořadu 90' ČT24 (2018) vysvětluje, jak tuto situaci řeší česká Ústava a volební zákon. Zatímco například ve volbách do Senátu může rozhodnout los, u prezidentské volby je postup přísnější – remíza znamená opakování voleb.
I peníze potřebují design. Seznámíme se s historickými motivy našich peněz a výtvarníky, kteří se podíleli na grafické podobě bankovek.
„Každej žije ve své době a využívá tu dobu pro své schopnosti, a tak to bylo taky s Fričem.“ Vzpomínky na Martina Friče, jednoho z předních československých režisérů, přiblíží, jak jeho tvorbu ovlivnila doba. Budovatelské snímky jako odraz charakteru režiséra? Nebo spíše splnění ideologických požadavků jako povolení k další práci?
Po únorovém převratu se režim potřeboval vypořádat se svými největšími politickými odpůrci, a to byla hlavně Československá strana národně socialistická. Jeden z členů strany, Miloslav Choc, byl obviněn z vraždy Augustina Šramma, který se měl podílet na smrti Jana Masaryka. Politický proces skončil smrtí údajných vrahů a obviněním a odsouzením několika desítek lidí.
Jan Schneider a Ján Čarnogurský, dvě postavy z nedávné československé historie. Jejich životní osudy nezačínají Chartou a nekončí v listopadu 1989, ale náš medailonek ukazuje jejich volbu Chartu podepsat, či nepodepsat. Jak se projevila v jejich osudech? Jaké byly po pádu komunistického režimu?
V roce 1919 před vánočními svátky našel spisovatel Rudolf Těsnohlídek v lese u Brna téměř zmrzlé děvče. Z této události vznikla tradice vánočních stromů republiky, pod nimiž se konají sbírky na podporu potřebných, především opuštěných dětí. První vánoční strom republiky byl vztyčen v roce 1924 v Brně. Podívejte se na dobové zprávy po druhé světové válce.
Kolik bylo obětí poválečného odsunu obyvatel Československa německé národnosti a jak je možné, že jim demokratický stát nezaručil alespoň právo na život? Podívejte se na dobovou rétoriku a zkuste ji pochopit v kontextu historických událostí. Toto téma bylo do roku 1989 tabu, až v 90. letech se postupně začaly odkrývat hrůzy poválečného odsunu občanů německé národnosti. Podívejte se na diskusi historiků v pořadu Historie.cs.
13 528
758
4 614
1 310
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.