03:05
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Pod vinobraním si dnes spíše než sběr vína představíme slavnosti. Tato původně venkovská tradice se přenesla i do měst a jejím symbolem se stal burčák. Pořad připomíná původní účel vinobraní.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k zachování nemateriálního kulturního dědictví. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i valašský odzemek, improvizovaný mužský tanec skočného rázu charakteristický pro celý karpatský oblouk. Jak vypadá a kde se vzal?
Náchodská Bartoňova vila, zvaná též Petrův dvůr, byla postavena podle návrhu významného architekta Pavla Janáka. Je to krásné, reprezentativní sídlo, které bohužel po roce 1948 neuniklo obvyklému osudu staveb, které patřívaly šlechtě či „kapitalistům“.
Obří sportovní akce známé jako spartakiády neměly svým rozsahem na světě obdoby. První celostátní spartakiáda se konala v červnu 1955 v Praze na strahovském stadionu. Masové vystoupení bylo režimním politickým rituálem, který svým provedením navazoval na dřívější sokolské slety. Poslední, XI. všesokolský slet se konal v létě 1948. Stejně jako sokolské slety, vyjadřovaly i spartakiády podřízení jednotlivce kolektivu. Jednotný pohyb cvičenců ukazoval národ jako jediné tělo s jedinou vůlí a s jediným cílem. Spartakiádní sestavy znázorňovaly společnost jako dokonale fungující stroj.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Porevoluční idealismus vystřídala reálná politika se všemi svými nešvary, jako jsou politické kšefty a handrkování, zneužívání postavení nebo útoky na nezávislost státních institucí. Po volbách v roce 2017 se navíc komunisté dostali opět zprostředkovaně k moci, když uzavřeli s vládnoucím hnutím dohodu o podpoře vlády. Společnost je rozdělená a zjišťuje, že ke skutečné demokracii je nutné mentálně dozrát.
12 551
699
4 157
1 138
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.