00:54
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Příliv a odliv jsou nejzajímavější a současně nejsilnější projevy gravitační síly Měsíce i Slunce na planetě Zemi. Lidé si jich všímali již ve starověku. Jak přesně fungují a jak často se střídají?
Místo, kde gravitace zvítězila nad hmotou a prostorem, neboli černá díra. Místo, kde končí vše hmotné i světlo. Jak černá díra vlastně funguje? Tím se vědci zabývají již od 18. století. Černá díra a její působení se přesto vzpírá lidskému rozumu. Dnes víme, že vesmír je jich plný. Co přesně se ale děje uvnitř těchto objektů, nikdo neví.
Jak může sluneční aktivita ovlivnit Zemi a její magnetické pole? V jakých částech světa může mít magnetická bouře největší vliv? Za jakých podmínek se vytváří systém elektrických proudů v atmosféře a co způsobuje? Kde a proč jsou efekty těchto jevů největší? Silné geomagnetické bouře jsou poměrně málo četné, takže je velmi obtížné předvídat jejich frekvenční závislost. Které události jsou zaznamenané a kdy se odehrály poslední silné bouře? Jsou naše přenosové soustavy v ohrožení? Dozvíte se z rozhovoru Václava Moravce s astrofyzikem Michalem Švandou a energetikem Miroslavem Vrbou v diskusním pořadu, který navazuje na dokument Tiché hrozby: Blízký vesmír.
Slunce je jedinou hvězdou, na níž vidíme i jednotlivé detaily, které nejsou patrné na jiných hvězdách, protože jsou příliš vzdálené. V poslední době se začínají používat nové metody nejen k pozorování vnějších vrstev Slunce, ale i k prozkoumání jeho jádra. Jednou z nich je helioseismologie, která slouží k měření periodických vlnových pohybů na povrchu Slunce. Tyto pulzace odpovídají různým rytmům a cyklům. Slunce totiž nerotuje jako pevné homogenní těleso.
Velká mlhovina v Orionu je viditelná prostým okem. Od Země je vzdálená pouhých 1500 světelných let a lidé ji znali již od starověku. Mlhovina proto představuje oblíbený cíl Hubblova vesmírného dalekohledu. Vědci v ní nyní objevili 42 nových disků, které se mohou stát zárodkem nových planetárních systémů podobných naší Sluneční soustavě.
Co se stane s proudem tekoucí vody, když necháme láhev padat k podlaze? Tíhou vody je u dna velký hydrostatický tlak, proto voda vystřikuje. Během pádu je voda ve stavu beztíže a hydrostatický tlak zaniká. Voda přestává téci.
Gravitačním přetížením v podstatě rozumíme sílu, která na člověka působí v důsledku zrychlení neboli akcelerace. Na Zemi na nás obvykle působí gravitační síla o velikosti 1 G. Nemusí tomu tak vždy být, i na dětském hřišti můžeme zažít podobný pocit jako ve stíhačce. Na kolotoči lze dosáhnout přetížení až 2 G.
Jak si i s nohama na zemi můžeme ověřit, že je naše planeta kulatá? Budeme potřebovat kamaráda, který bydlí několik kilometrů na sever nebo na jih od nás, a dva stejně velké kůly. Ty zatlučeme do země tak, aby nad zemí měly stejnou délku. Když ve stejný den a ve stejný čas změříme jejich stín, nebude stejně dlouhý. To je důsledek zakřivení zemského povrchu. Jednou z dalších možností je také pozorovat částečné zatmění Měsíce.
Proč se kosmonauti na oběžné dráze kolem Země pohybují v beztížném stavu? Vyvedeme z omylu všechny, kdo si myslí, že kosmické lodi se přece pohybují daleko od Země. Na pokusech pak ukážeme, že beztížný stav lze na zlomek sekundy zažít dokonce tady na Zemi. Třeba přímo v obývacím pokoji. Lepší je samozřejmě vyzkoušet si beztížný stav ve speciálním letadle. Uvidíte záběry z jeho letu. A nakonec vysvětlíme, na jakém principu funguje gravitační prak, tedy urychlování kosmických sond pomocí obletu kolem planet.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.