00:54
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Příliv a odliv jsou nejzajímavější a současně nejsilnější projevy gravitační síly Měsíce i Slunce na planetě Zemi. Lidé si jich všímali již ve starověku. Jak přesně fungují a jak často se střídají?
Stručný přehled historie letů na Měsíc, nepilotovaných i pilotovaných.
Astronomové Evropské jižní observatoře postavili „Evropský extrémně velký teleskop“. Tento obrovský optický a infračervený dalekohled o hmotnosti 5500 tun má zrcadla o průměru přes čtyřicet metrů. Díky tomu umožňuje astronomům hledat planety podobné Zemi či pozorovat černé díry.
Zatmění Slunce vzniká, když Měsíc zakrývá Slunce, a tím vrhá stín na Zemi. Jestliže je Měsíc blíže k Zemi, zakryje celý sluneční disk a pozorujeme úplné zatmění Slunce. Zatmění Slunce ukáže na několik minut sluneční korónu, součást sluneční atmosféry, která je stále plná velkých a nevysvětlitelných otazníků.
Jak může dopadnout tak ztřeštěný nápad, jako je pokus zvážit celou naši planetu? V dnešním experimentu to s námi vyzkoušíte. Stačí nám jen kilogramové závaží a siloměr. A pak samozřejmě Newtonův gravitační zákon. Jenže skvělému Newtonovi v rovnici zůstala jedna neznámá, gravitační konstanta. S Michaelem, fyzikem dr. Drozdem a lordem Cavendishem překonáme i tento nedostatek a uvidíte, jak snadno Zemi zvážíme.
Jak závisí doba kyvu kyvadla na jeho délce? Čím je kyvadlo delší, tím déle trvá jeden kyv. Přesvědčíme se o tom pokusem. Závisí to i na síle, kterou je kyvadlo přitahováno k Zemi. Pokud bychom stejné kyvadlo přenesli na Měsíc, a tam ho rozhoupali, bude se kývat rozhodně pomaleji než na Zemi. Je to proto, že na Měsíci působí menší gravitační síla než na Zemi. Kmitání kyvadla se využívá pro měření času.
Proč se kosmonauti na oběžné dráze kolem Země pohybují v beztížném stavu? Vyvedeme z omylu všechny, kdo si myslí, že kosmické lodi se přece pohybují daleko od Země. Na pokusech pak ukážeme, že beztížný stav lze na zlomek sekundy zažít dokonce tady na Zemi. Třeba přímo v obývacím pokoji. Lepší je samozřejmě vyzkoušet si beztížný stav ve speciálním letadle. Uvidíte záběry z jeho letu. A nakonec vysvětlíme, na jakém principu funguje gravitační prak, tedy urychlování kosmických sond pomocí obletu kolem planet.
13 731
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.