05:43
Pořad pojednává o vzniku Sluneční soustavy a jednotlivých planet. Dále vysvětlí, jak Hubbleův teleskop přispěl k lepšímu porozumění vesmíru.
Názorná ukázka, ve které se s pomocí globusu a baterky dozvíme o příčině střídání ročních období a o tom, kdy je na Zemi nejkratší den a kdy nejkratší noc.
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Všechno na Zemi i ve vesmíru se skládá z atomů. Ty mají jádro, kolem kterého obíhají elektrony. V jádře se nacházejí kladně nabité protony a neutrony bez náboje. Než vzniklo Slunce a Země, vybuchla v této části galaxie, kterou známe jako Mléčná dráha, supernova. Při tomto výbuchu vzniklo velké množství přírodních chemických prvků. Některé z nich se rozpadají na menší a současně se uvolňuje radioaktivní záření. Takovým prvkem je třeba uran.
Jak vzniká hvězda, jak se vyvíjí a mění? Víte, že pohled na hvězdnou oblohu je vždy pohledem do minulosti? Jak je to možné? Zajímá vás, co je to termojaderná neboli termonukleární reakce? Zjednodušeně řečeno jde o důvod, proč hvězdy září. Marek má celou řadu zvídavých otázek, které si postupně zodpovíme.
Nový obrázek pořízený Hubblovým teleskopem ukazuje jednu z největších oblastí, kde se rodí hvězdy. N 11 je součástí složité sítě plynných oblaků a shluků hvězd ležících ve Velkém Magellanově mračnu. Tato galaxie obsahuje mnoho jasných bublinek zářícího plynu. Jedna z největších a nejnápadnějších bublinek je označována jako LHA 120-N 11.
Astronomové pozorující oblohu na Evropské jižní observatoři v Chile během noci shromáždí na 125 gigabytů dat. Posílání tohoto obrovského objemu dat je velký technický problém. Vzhledem k omezené šířce mikrovlnného pásma ve spojení mezi Paranalem a páteřní internetovou datovou sítí nebylo vždy možné dodat pozorování do ústředí v německém Garchingu přímo. Chilské město Antofagasta a dvě observatoře – Paranal a Amazones – jsou už nyní spojeny sto kilometrů dlouhým datovým kabelem, který umožňuje rychlý a pružný přenos.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.