02:58
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
V pohanských dobách bylo období adventu spojeno s řadou magických obyčejů. Pasáž ukazuje, že naši předkové oslavovali zimní slunovrat a prováděli rituály související s přírodou a s vírou v její opětovné vzkříšení.
Tématem pasáže je první senoseč neboli sklizeň sena, která byla pro naše předky významnou událostí. Tomu odpovídaly i rituály s ní spojené, slavnosti a v neposlední řadě i řada pověr. Dané bylo i oblečení, v němž se na louku vstupovalo.
Barborky, větvičky ovocných stromů používané k věštění budoucnosti, přetrvaly jako zvyk dodnes. Barborky byly však i dívky převlečené za duchy, které chodily kontrolovat domácnosti, aby je podle zásluhy buď odměnily, nebo potrestaly.
Pasáž se věnuje památkám, které náleží rodu Nosticů – zámkům Štiřín a Měšice. Zámek v Měšicích je zajímavý mimo jiné tím, že zde byl vztyčen první hromosvod v Čechách.
První památkový zákon u nás vznikl v 50. letech 20. století. Už od středověku vznikaly různé seznamy památek, které by neměly být zničeny, ale zachovány pro budoucí generace. U nás vyvolala velkou diskuzi asanace pražského židovského města na konci 19. století. Oficiálně se památky začaly chránit až v 50. letech, kdy je komunistický režim překvapivě nezboural. Excesem ovšem bylo zbourání středověkého města Most kvůli těžbě hnědého uhlí. I dnes se vedou spory o budoucnosti a ochraně památek zejména ze 60. a 70. let 20. století.
13 203
741
4 504
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.