07:25
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Barborky, větvičky ovocných stromů používané k věštění budoucnosti, přetrvaly jako zvyk dodnes. Barborky byly však i dívky převlečené za duchy, které chodily kontrolovat domácnosti, aby je podle zásluhy buď odměnily, nebo potrestaly.
Na svátek Hromnice se v kostele posvěcují svíce, tzv. hromničky, které si lidé dávali do oken, aby jejich dům chránily před blesky. K Hromnicím se kromě zvyků váže i mnoho pranostik. Mezi tu nejznámější patří „Na Hromnice o hodinu více“.
Svátek Hromnice připadá na 2. února. Je spojován s mnoha pověrami a pranostikami. Etnografka Věra Vahalíková vysvětluje jejich význam a okolnosti jejich vzniku. Proč se říká, že na Hromnice musí skřivan vrznout, když je to stěhovavý pták? A jaká je situace v současnosti, neupadá tento svátek v zapomnění?
Fotograf Tomáš Třeštík hledal nějaké lehčí a veselejší téma poté, co se pracovně pohyboval v prostředí narkomanů. Proto se rozhodl fotit svět modelingu. Nezajímala ho však přehlídková mola, nýbrž zákulisí. To je zpravidla plné desítek nervózních lidí a charakterizované stresem, shonem, rivalitou, ale i profesionalitou. Díky tomu, že měl možnost nahlédnout do této branže z druhé strany, vznikla série zajímavých a netypických fotografií.
Americký fotograf Sean Gallup byl v Praze ani ne rok, když navštívil setkání komunistů při oslavách 1. máje. Zaujal ho předlistopadový politik Milouš Jakeš, kterého po skončení sledoval a nastoupil s ním do tramvaje. Několikrát ho vyfotil (bez dovolení) a nevšímavost ostatních lidí v tramvaji si vyložil jako strach, který asi stále pociťují. Možná zde ale sehrála roli národnostní a kulturní odlišnost nebo naopak pro většinu českých občanů tento komunista prostě už nic neznamenal.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.