09:35
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Cestopisný dokument zachycuje přírodní a socioekonomické podmínky Tibetu. Vysvětluje princip vzniku ledovcových jezer a srážkového stínu a ukazuje vliv čínské okupace na tradice a život v Tibetu.
Dne 7. října 2023 zaútočila teroristická organizace Hamás na Izrael, který zareagoval vyhlášením války. V ukázce z dokumentu (2024) sledujeme, jak válka ovlivnila civilní obyvatelstvo Gazy. Jak se proměnily jejich životní podmínky, jaké mají možnosti ochrany a jak na celou situaci reagují další světoví aktéři?
Reportáž připomíná 40. výročí íránské revoluce (1978 až 1979), jednu z událostí 20. století. Prostřednictvím rozhovoru s židovským uprchlíkem íránského původu přibližuje změny v zemi pod novým režimem islámské republiky, který zdaleka nedopadl jen na židy.
V roce 2016 se v Paříži sešla třicítka zemí, ministrů zahraničních věcí a institucí, aby jednala o palestinské otázce. Na jednání však nebyla přítomna ani izraelská, ani palestinská strana. Jaký význam konference měla a jaký výsledek mohla přinést? Jak se ke konferenci postavily Izrael a Palestina? O konferenci mluvil ve Studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland.
Ještě na začátku 70. let bylo Aralské jezero čtvrtým největším sladkovodním jezerem na světě. Původní plocha jezera se však od té doby zmenšila na méně než polovinu. Původní jezero je nyní rozděleno na dvě části. Postupný zánik jezera je skutečně velmi rychlý. Jako hlavní příčina postupného vysychání jezera je uváděno nadměrné využívání vod z řek napájejících Aralské jezero pro závlahy bavlníkových plantáží. Svoji roli však hrají také procesy související se změnami klimatu.
13 747
773
4 703
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.