02:39
Sexualita lidí s mentálním postižením je v českých poměrech stále velkým tabu. V oblasti sexuální výchovy, partnerského života a otázek s tím spojených existuje spousta otazníků. Právě proto vznikl v roce 2008 krátký animovaný film „O sexu“, kde se zábavnou a přijatelnou formou mohou mentálně postižení lidé dovědět o základech anatomie, antikoncepce či normách chování. Je vhodný jako instruktážní materiál pro lidi s mentálním handicapem, pro pracovníky v sociálních službách nebo jako zdroj informací z oblasti sexuální výchovy ve školách.
První sex může být fajn, anebo taky ne. Začátek sexuálního života bývá snad pro každého citlivou situací. Co všechno se hodí vědět dopředu, proč se neinspirovat pornem a proč není dobré mít přehnaná očekávání ani zbytečný strach? A nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Jak jsou na tom mentálně postižení lidé se sexualitou? Odbornice a vedoucí pracovnice diagnosticko-metodického oddělení Andrea Morchová v Domově sociálních služeb ve Slatiňanech mluví o způsobu řešení antikoncepce a o sexuální výchově a partnerském životě lidí s mentálním postižením. Jak vnímají sami sebe a druhé a jak prožívají partnerský život, si vyslechneme i z diskuze klientů samotných.
Seznámení s metodami řešení konfliktů a asertivního jednání. Jak máme správně obhajovat naše stanovisko? Proč je špatné ustupovat a proč není řešením ani agrese? Komentáře Miroslava Táborského k hraným scénkám osvětlují zásady asertivního jednání.
Pokračování příběhu bezdomovkyně a alkoholičky Míši. Míša prožila krásné dětství a všichni kolem o ní říkali, že je chytré dítě. Co se stalo, že propadla alkoholismu a skončila bez rodiny a domova?
Komunistická propaganda líčila svoji současnost v růžových barvách. Bezdomovectví a nezaměstnanost byly vyhrazeny pouze útrapám kapitalistické společnosti. Jak to bylo ve skutečnosti? Samozřejmě že tento problém se nevyhýbal ani socialistickému zřízení. Podívejte se na několik příběhů z předlistopadového Československa.
Český spisovatel a scenárista Jiří Stránský vypráví o skautingu, jeho základních myšlenkách i o tom, proč je politicky „nepohodlný". Video představuje názory Jiřího Stránského na různá společenská témata a přispívá tak k hlubšímu poznání myšlenkového i hodnotového světa tohoto autora.
Jak vypadá typický sraz českých neonacistů? Komunita neonacistů se sejde v kulturním domě v nějakém okresním nebo menším městě. Společnost tvoří zástup vyholených tvrďáků v černém oblečení nebo maskáčích a nechybí tu lebky, hajlování, pivo a na pódiu skupina Ortel. Dalibor na takový sraz zavítal i se svou podobně orientovanou přítelkyní a je mu tam moc dobře – je totiž mezi svými, mezi „normálními lidmi“. Jak už to ale u takových jedinců někdy bývá, navrch jsou vidět silná slova, nenávist a agrese, ale uvnitř je jen zbabělost.
Pokračování příběhu bezdomovkyně a alkoholičky Míši. Jak a kde trávila Míša Vánoce, když byla na ulici? Dnes se snaží abstinovat a obnovit kontakt se svým synem.
Mnoho informací po nás státní správa žádá, ale můžeme my také různé informace zpětně získat? Různé instituce mají otevřená data a jejich podíl se pod tlakem veřejnosti zvětšuje. Přibližujeme se tak pomalu, ale jistě k zahraničním standardům.
U společenských akcí platí jednoduché pravidlo: nechodíme tam, kam nejsme pozváni. U významnějších událostí je zvykem rozesílat hostům písemné pozvánky s uvedením, pro koho je pozvání určeno a jaký společenský oděv je vyžadován. Vyplatí se proto vědět, co je to black tie, white tie, dark suit, formal dress, lounge suit a informal/casual nebo co znamenají zkratky RSVP, RLO či p. m.
Po staletí se používala různá vnější znamení, která měla na první pohled odlišit židovskou komunitu od ostatní společnosti. Tato povinnost byla Židům nařízena ve 13. století čtvrtým lateránským koncilem a trvala až do roku 1781. Znamení měla nejčastěji podobu specifických oděvních doplňků a často se vyznačovala žlutou barvou.
Michal Pitoňák, zakladatel organizace „Queer geography“ a tuzemský průkopník tohoto oboru, nás jím provází a vysvětluje jeho význam v každodenním životě pro společnost. Objektem zájmu jsou gay čtvrti a gay podniky, které vytváří tzv. „safe spaces“ pro sexuální menšiny, jelikož veřejný prostor je naplněn normami a nahrává spíše heterosexuálním párům. Heteronormativita je společností vnímána jako „normální“ a jakékoliv vybočování od heterosexuálních projevů je bohužel stále chápáno jako něco odlišného.
12 551
699
4 157
1 138
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.