02:05
Vztahy s našimi nejbližšími označujeme jako blízké a důležité vztahy. Pomáhají nám cítit se dobře, snižují úzkost, dodávají pocit bezpečí a pomáhají překonat těžké časy. Zároveň přinášejí do života důvěru, smích a vzájemnou blízkost. Některé vztahy nám ale neprospívají, a proto je dobré vědět, jak se pozná zdravé přátelství. Ve zdravém vztahu zažíváme přijetí místo souzení a cítíme o sebe opravdový zájem. Takový vztah je oboustranný, což znamená, že tu jsme pro druhého, když to potřebuje, a víme, že on tu bude pro nás. V bezpečném vztahu se nemusíme přetvařovat ani měnit.
1. stupeň ZŠ
Ve třídě je možné s dětmi začít debatou o tom, jak se pozná opravdové přátelství. Vyučující se může ptát žáků a žákyň, jak poznají dobrého kamaráda či kamarádku, jak poznají, že na nich někomu opravdu záleží atd. Vlastnosti dobrého kamarádství je dobré společně sepisovat na tabuli. Na tuto diskuzi je možné navázat aktivitou, při které vyzvete děti, aby napsaly dopis svému kamarádovi. Mohou v něm napsat, čeho si na něm váží, za co by mu chtěly poděkovat nebo co společného je baví. Aktivita dětem pomáhá uvědomit si, jaké vlastnosti v kamarádství potřebují, a učí je oceňovat druhé.
2. stupeň ZŠ
Vyučující může navázat přímo na Élissino rozhodování. Skupiny dostanou za úkol vytvořit spravedlivý způsob sestavování sportovního týmu. Zvažují přitom různé hodnoty: šanci na vítězství, přátelství, rovné zapojení, schopnost spolupracovat a potřebu nikoho nevyřadit. Následně porovnají své návrhy a diskutují, zda být dobrým přítelem vždy znamená dát kamarádovi přednost.
Žáci mohou pracovat s příběhy fiktivních vztahů a sledovat v nich přítomnost pěti vlastností: důvěry, vzájemnosti, respektu, bezpečí a možnosti být sám sebou. Rozhodují, které vztahy postavám pomáhají a které jsou jednostranné nebo zatěžující. Cílem není hodnotit skutečné vztahy ve třídě, ale ukázat, že blízký vztah neznamená neustálý souhlas a že i mezi přáteli mohou existovat hranice.
Střední škola
Studenti mohou vytvořit vztahovou síť fiktivní postavy, ve které mají jednotliví lidé rozdílné role: někdo dokáže naslouchat, někdo nabízí praktickou pomoc, další poskytuje odbornou radu nebo společnost. Následně posuzují, co se stane, když člověk očekává naplnění všech svých potřeb od jediného vztahu. Aktivita může otevřít otázku, proč je důležitá rozmanitá síť vztahů a proč počet kontaktů nevypovídá automaticky o míře skutečné podpory.
Vyučující může předložit tvrzení: „Kvalitu vztahu poznáme až ve chvíli, kdy se naše zájmy dostanou do konfliktu.“ Studenti hledají argumenty pro i proti a vztahují je k Élissinu rozhodování. Zkoumají rozdíl mezi loajalitou a protekcionismem, mezi podporou a nekritickým souhlasem nebo mezi zdravým kompromisem a vzdáním se vlastních potřeb. Na závěr formulují znaky vztahu, který umožňuje nesouhlas, aniž by člověk musel mít strach z odmítnutí.