02:16
Dotýká se vás téma osobně nebo někoho z vašeho okolí?
Více informací, jak situaci řešit najdete na stránce Nebuďte na to sami.
Sebepoškozování a psychická bolest
Sebepoškozování znamená, že člověk záměrně ubližuje svému tělu. Často se objevuje ve chvílích, kdy nevnímá jiný způsob, jak se vypořádat se silnou psychickou nepohodou nebo trápením. Fyzická bolest sice může přinést chvilkové uvolnění, z dlouhodobého hlediska ale problém neřeší. Jakmile totiž úleva odezní, psychická bolest se vrátí. Vždy je proto důležité nezůstávat na to sám, svěřit se někomu a vyhledat odbornou pomoc. Téma je ve třídě vhodné otevřít v doprovodu školního psychologa.
Dotýká se vás téma osobně nebo někoho z vašeho okolí?
Více informací, jak situaci řešit najdete na stránce Nebuďte na to sami.
Tip do výuky
1. stupeň ZŠ
Vyučující může s dětmi probrat bezpečné způsoby, jak ze sebe dostat nahromaděné emoce a napětí. Např. intenzivnější cvičení, pláč, zpěv či boxovací pytel apod. Pomoci může také progresivní svalová relaxace či dechové techniky. Vyučující by měl zdůraznit, že pokud se se sebepoškozováním nebo velkým trápením potýká někdo z jejich blízkých kamarádů, je klíčové nenechávat si to pro sebe a vždy se poradit s dospělým. Dětem je dobré připomenout i možnost využít Linku bezpečí. Vyučující s nimi může přímo z hodiny uskutečnit tzv. cvičný hovor. Tuto možnost sama Linka bezpečí podporuje – žáci si vyzkouší, jak telefonát probíhá, a zeptají se na cokoliv, co je zajímá. Když si hovor zažijí nanečisto, výrazně se zvýší šance, že se na linku obrátí i ve chvíli, kdy budou pomoc doopravdy potřebovat.
2. stupeň ZŠ
Žáci a žákyně mohou rozebrat fiktivní rozhovor mezi člověkem, který si všiml, že jeho kamarád pravděpodobně prožívá vážné obtíže, a chce mu pomoci. V předložených reakcích rozlišují zájem, nátlak, zlehčování a odsuzování. Poté formulují vhodnější věty, které vyjadřují starost, nenutí druhého k okamžitému vysvětlování a nabízejí společné oslovení důvěryhodného dospělého. Důležitým závěrem je, že spolužák může být oporou, ale nemůže nést odpovědnost za řešení situace sám.
Vyučující může s třídou vytvořit mapu pomoci ve škole. Žáci dostanou modelové situace a určují, na koho se mohou obrátit: třídního učitele, školního metodika prevence, výchovného poradce, školního psychologa nebo jiného důvěryhodného dospělého. Uvažují také o tom, co dělat, když kamarád žádá, aby si závažné ohrožení nechali pro sebe. Aktivita má ukázat, že přivolání pomoci není zradou důvěry, ale způsobem ochrany člověka.
Střední škola
Studenti a studentky mohou analyzovat rozšířené výroky o sebepoškozování, například že jde pouze o snahu získat pozornost, manipulaci nebo problém, který musí člověk vyřešit vlastní vůlí. U každého výroku hledají skryté předpoklady a možné důsledky pro člověka, který potřebuje pomoc. Následně formulují přesnější sdělení založené na tom, že ze sebepoškozování nelze automaticky vyvozovat motiv ani míru ohrožení a že situace vyžaduje citlivost a odborné posouzení.
Vyučující může studentům předložit etické dilema: kamarád se svěří se sebepoškozováním, ale požaduje naprosté utajení. Skupiny hledají hranici mezi důvěrností, respektem k rozhodování druhého a odpovědností jednat při ohrožení zdraví. Vytvoří postup, který zahrnuje naslouchání bez odsuzování, otevřené vysvětlení hranic důvěrnosti, zapojení důvěryhodného dospělého a předání další podpory. Odborná doporučení zdůrazňují, že je vhodné ptát se, jakou podporu člověk potřebuje, nesnažit se jej ovládat nebo označovat za někoho, kdo pouze hledá pozornost, a současně nezůstávat na pomoc sám.
