15:40
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Polské Katovice, město z 2. poloviny 20. století, dokáže své návštěvníky mile překvapit svou industriální historií a památkami. Již první zmínky spojené s tímto městem jsou spojené s průmyslem. Za rozvojem města stojí nález železné rudy, ke které se později přidalo i černé uhlí. Dnes jsou z původních 13 černouhelných dolů v provozu jen 3. Některé průmyslové stavby tak byly srovnány se zemí, jiné byly zdařile revitalizovány a získaly novou funkci.
Výjimečná pražská železniční trať, která je považována za jednu z nejkrásnějších u nás, oslavila v roce 2022 své 150. narozeniny. Pražský semmering prošel v posledních letech mnoha úpravami a přibyly mu i dvě nové zastávky.
První písemná zmínka o mistrovi tohoto řemesla v regionu pochází z roku 1631. Byl jím houslař Melchior Lorenz. Lze se však domnívat, že nástroje se zde vyráběly ještě mnohem dřív. Okolní lesy nabízely dostatek kvalitního dřeva a těžba rudy zase zajišťovala přísun mědi, cínu i stříbra. A tak tu tento obor kvetl na obou stranách hranice. Na té české se v průběhu časů utvořila dvě významnější centra. Kraslice a Schönbach, dnešní Luby. I přes složitá období, kterými si města v minulosti prošla, se v obou z nich podařilo téměř čtyřsetletou tradici udržet až do dnešních časů. Podívejte se, jak výroba probíhá a jaké rarity tu můžete zhlédnout.
Výstavba metra D z Pankráce na Nové Dvory měla začít v roce 2022. Náklady na stavbu by měly činit kolem 52 miliard korun, zprovoznění trati je naplánováno na rok 2029.
CHKO Litovelské Pomoraví byla vyhlášena roku 1990 zejména z důvodu ochrany přirozeného meandrujícího toku řeky Moravy a na něj navazujícího komplexu lužních lesů. Území je rovněž chráněno jako ptačí oblast. Páteří CHKO je řeka Morava a srdcem město Litovel – odtud také název CHKO. Součástí CHKO je Národní přírodní rezervace Vrapač – komplex přirozeného ekosystému lužního lesa se systémem periodicky zaplavovaných ramen řeky.
Slavná Lennonova zeď na Kampě změnila v září 2022 svou podobu. Tu jí na popud radnice dali umělci ze sedmadvaceti zemí Evropské unie a také přizvaní malíři z Ukrajiny a Norska. Lennonova zeď je od 70. let 20. století pamětním místem, které je vnímáno jako symbol svobody a volnosti. Stala se tak i místem, kde lidé vyjadřovali své názory a protesty proti komunistickému režimu.
Jedna z přírodně nejhodnotnějších částí Čech se nachází tam, kde bychom ji možná nehledali. Severně od jádra Kokořínska v oblasti Ralska a Verneřického středohoří se střídají mokřadní ekosystémy se suchomilnými společenstvy na podloží křídových sedimentů České tabule a mladších vulkanitů. Místo monokultur intenzivně obhospodařovaných lesů zde dodnes dominují reliktní bory nebo bučiny, jejichž druhovou skladbu namíchala příroda. Takové ekologicky stabilní lesy jsou schopné odolat škůdcům.
Soutok řeky Moravy s Dyjí, přezdívaný Moravská Amazonie, tvoří unikátní říční krajina lužních lesů a luk s mohutnými solitérními duby. Nachází se zde řada zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Oblast je součástí evropské sítě Natura 2000 a biosférickou rezervací UNESCO. Zatím však není ukotvena v podobě zvláště chráněného území. Způsob lesního hospodaření státní firmou České lesy v této lokalitě je dlouhodobě kritizován ekology, vědci i státní ochranou přírody, neboť vede k destrukci tohoto vzácného lesního ekosystému.
Ptačí oblast Poodří byla vyhlášena z důvodu ochrany prioritních druhů, kterými jsou především moták pochop, bukač velký, ledňáček říční a kachna kopřivka obecná. O prvních třech zmíněných se dozvíme spoustu zajímavostí. Kde hnízdí, kdo je migrant, kdo dravec, jak je za letu poznáme nebo čím se živí.
Jak probíhá odchov a ochrana orlosupa? Jak vypadá orlosupí pěstounská péče? Jak jsou na tom kočkovité šelmy a jak se ZOO Praha snaží bojovat o záchranu levharta mandžuského nebo pouštní antilopy? Co se přihodilo galapážským želvám a jak může vyhubení jednoho druhu ovlivnit celý ekosystém?
Krkonoše se staly ostrovem unikátních společenstev, na kterém se prolínají druhy arktické s alpínskými. Najdou se zde pozůstatky ledovcové modelace krajiny.
Proč vlastně dochází k vymíraní druhů zvířat? A jak se objevují nové druhy? Zdá se, že snadno, když skoro denně biologové nějaký nový popíší. Ovšem identifikace druhu tak jednoduchá není. Především musíte znát všechny příbuzné druhy živočicha, abyste mohli s jistotou říct, že opravdu nový je.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.