15:40
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Video nás seznámí s našimi původními druhy raků a dále s druhy, které k nám byly zavlečeny. Ve stručnosti jsou zmíněny i hlavní problémy, které introdukované (nepůvodní) druhy raků v naší přírodě způsobují.
Pořad o tom, co je to les, k čemu vlastně slouží a jaký je příběh jeho vzniku. V pasáži se les přirovnává k solární elektrárně. Ta se skládá z různých druhů rostlin tvořících komplexně fungující celek – lesní ekosystém.
Video se zabývá problematikou tahu obojživelníků ze zimovišť na místo rozmnožování v době páření. Představuje práci dobrovolníků při přenášení žab, čolků a mloků přes překážky, jako jsou např. komunikace. V pasáži je zdůrazněna také úzká provázanost mezi ochranou obojživelníků a ochranou krajiny, která je velmi ohrožena odvodňováním.
Moravskoslezské Beskydy se nachází na samém východě České republiky. Část Beskyd leží v Moravskoslezském kraji, část pak ve Zlínském kraji. Nejvyšším vrcholem pohoří je Lysá hora, ale proslulá je i o dvě stě metrů nižší hora Radhošť, ležící v západní části pohoří. Na vrcholu Radhoště je kaple svatých Cyrila a Metoděje a známé sousoší obou věrozvěstů.
Hrad a zámek Frýdlant na Liberecku byl vůbec prvním šlechtickým sídlem v celé střední Evropě, které bylo zpřístupněno veřejnosti. Do nejstarších prostor, tedy hradu ze 13. století, se mohli návštěvníci podívat již v roce 1801, kdy areál vlastnil rod Clam-Gallasů. My si v následující reportáži prohlédneme modernější části zámku s původním vybavením.
V roce 2023 to bylo 50 let, co byl dokončen největší pražský most, ten přes Nuselské údolí. Jeho výstavba nebyla jednoduchá, byla spojena se spoustou problémů včetně vysoké hmotnosti sovětských vlaků metra, které konstrukci neúměrně zatěžovaly. Podívejte se na genezi, která vedla k jeho dnes již ikonické podobě.
Chceme-li úspěšně realizovat opatření proti suchu, je třeba se dívat nejenom dopředu, ale i do minulosti. Pohled do minulosti nám totiž může pomoci označit místa, která budou mít s nedostatkem vody největší problém. To totiž trápilo i naše předky, kteří se suchem bojovali také. A co se od nich můžeme naučit?
Kromě Emy Destinnové proslavila Stráž nad Nežárkou také výroba dřevěných hraček, které se vyvážejí do celého světa. Video připomene historii výroby i současné zaměření a také si prohlédneme, jak dřevěné hračky vznikají.
Vydáme se po naučné stezce Chuchelský háj. Dozvíme se, že se nacházíme v jedné z nejzajímavějších geologických lokalit u nás. Jednou z našich zastávek bude kopec Homolka, kde bývalo několik lomů. Jen kousek od Homolky fungoval jeden ze dvou dolomitových lomů u nás. Po cestě se zastavíme i v unikátní Pacoldově vápence, která je dnes kulturní památkou.
Textilní průmysl má svou odvrácenou stranu. Při výrobě látek se ročně potřebuje 93 miliard kubíků vody, 98 milionů tun nafty a chemikálií, celkem za 21 miliard USD. Oděvní průmysl se také podílí na průmyslovém znečištění vody a produkuje značné množství mikroplastů. Z těchto důvodů se stále častěji skloňuje pojem „slow fashion". Jaké další trendy jsou na obzoru?
Asi nejvýraznějším objektem při pohledu na Ostravu jsou Vítkovické železárny, kterým se přezdívá „ostravské Hradčany". Založeny byly roku 1828 a v roce 1998 byl jejich provoz ukončen. Napřed to vypadalo, že budovy železáren budou chátrat, po rozsáhlé rekonstrukci jsou však znovu využívány. Zpřístupněna byla věž, vzniklo zde multifunkční kulturní centrum, konají se tu festivaly (Colours of Ostrava) a do budoucna je v plánu další rozšíření místních aktivit.
13 576
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.