15:40
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Ačkoli bylo tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku v červnu roku 2021 nejsilnější dosud zaznamenané na území Česka, zdaleka nebylo první. Reportáž přináší informace o některých tornádech, která se vyskytla na našem území v posledních dvaceti letech.
Turisté na Šumavě se od roku 2010 snadno dostanou k nově vytyčenému pramenu Vltavy. Vědci i místní věděli, že do té doby navštěvovaný pramen Vltavy není ten skutečný. Nemohli se ale shodnout, který v rozsáhlém prameništi vybrat. Volba nakonec padla na přibližně 800 let starou odvodňovací štolu středověkého stříbrného dolu v Černé hoře.
Jizerskohorské bučiny se v červenci 2021 staly dalším českým přírůstkem na seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o největší komplex listnatého lesa u nás. Staly se tak první tuzemskou přírodní lokalitou zařazenou na tento prestižní seznam. 10 kilometrů čtverečních má nyní záruku, že zdejší unikátní přírodní dědictví bude ochráněno. Podívejte se na rozhovor o Jizerskohorských bučinách s ředitelem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ze dne, kdy se o zápisu rozhodovalo.
Bezpečný brod přes řeku Moravu a množství zvěře v okolních lesích. Právě kvůli těmto přednostem se místo zvané Napajedla stalo už před stovkami let pravidelnou zastávkou na trasách kupeckých karavan. O pár století později sem často a ráda jezdila taky vídeňská smetánka. Tu ale počátkem minulého století do Napajedel přitahovalo něco jiného. Byli to ušlechtilí koně ze zdejšího hřebčína. V jeho stájích se za téměř 120 let existence narodily desítky dostihových šampiónů.
Pasáž z cestopisného dokumentu popisující těžbu ropy a zemního plynu v provincii Alberta v Kanadě.
Rozhovor s cestovatelem Jiřím Jílkem nejen o plantážním zemědělství kávy a kakaa v Jižní Americe, ale také o potomcích Čechů v Uruguayi.
Nejprve se dozvíme o pěstování karibského bílého zlata, cukrové třtiny. Nezbytnou součástí produkce této plodiny je požár, který rostliny zbavuje uschlých listů. Získaná třtina se musí do 24 hodin zpracovat, z tohoto důvodu se cukrovary nachází v blízkosti plantáží. Třtinový cukr se využívá například pro výrobu rumu nebo čokolády. Právě kvůli produkci čokolády se v Dominikánské republice nachází i desítky kakaových plantáží. V závěru videa uvidíme zpracování kakaových bobů.
Unikátní technické vodní dílo Zlatá stoka vybudoval ve službách Rožmberků Štěpánek Netolický. Už přes pět století přivádí živou okysličenou vodu do rybníků a vytváří ideální podmínky pro chov ryb. A nejen to. Sloužila doslova všem obyvatelům města. Zlatá stoka je téměř 48 km dlouhá. Začíná v Majdaleně na řece Lužnici u jezu Pilař a proplétá se mezi největšími vodními plochami Třeboňska až do Veselí nad Lužnicí.
Co způsobilo vyhynutí dinosaurů? Jaké byly další důsledky srážky Země s malými planetkami? Jak se poté změnilo klima na Zemi a kterým druhům uvolnili dinosauři místo? Podívejte se, jak se vyvíjel život na naší planetě v průběhu druhohor.
Sopky jsou síly ukryté hluboko pod zemí. Čas od času se proderou na zemský povrch. Sopečná činnost formovala Zemi už v počáteční fázi její existence. I dnes, kdy už je sopečná činnost mnohem klidnější, stále přináší mnoho zkázy. Poskytuje nám ale také informace o složení spodních vrstev Země, původu nejrůznějších hornin i historii planety. Jedním z vědců, kteří tyto informace sbírají, je Kayla Iacovino, vulkanoložka z Americké geologické služby a popularizátorka vědy. Vzorky sbírá i na nejodlehlejších místech světa.
Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.