15:40
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Kunratický les bývá označován též jako Krčský les, v severozápadní části se mu pak říká Michelský les. Značná část Kunratického lesa je tvořena přírodní památkou Údolí Kunratického potoka. Důvodem ochrany je soubor polopřirozených lesních společenstev a pozůstatků xerotermních stepí v morfologicky členitém okolí Kunratického potoka a významný geologický profil prvohorního ordoviku.
Jak postupuje pokles území poddolovaných těžbou černého uhlí na Karvinsku a krajinu odkalovacích nádrží a výsypek opouští těžební průmysl, vznikají přirozenou cestou nové biotopy. V těchto lokalitách se díky přirozené sukcesi a částečně i cílené rekultivaci objevují vodní, mokřadní nebo stepní biotopy, jenž mohou fungovat jako refugia pro řadu ohrožených druhů organismů, včetně těch, co v „normální“ krajině rapidně ubývají.
Přestože se jedná o pohraniční pohoří, ani v Orlických, ani v Jestřebích horách paradoxně neprobíhá státní hranice po hřebeni. V obou pohořích je co objevovat. V Jestřebích horách najdeme zkamenělé dřevo, araukarit, nebo původní jasanové olšiny. V Orlických horách zase rozlehlé mokřadní louky s orchidejemi, bunkry československého opevnění nebo nesčetné drobné sakrální památky svědčící o zbožnosti zdejších horalů.
Co by krajině přineslo vybudování plánovaného vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe? Jak příznivci a odpůrci díla hodnotí výstavbu obrovských betonových těles, schopnost kanálu zadržet vodu v krajině, její údajný protipovodňový význam, vliv na úroveň hladiny podzemní vody, zásah do zemědělského půdního fondu nebo do prostupnosti krajiny? Jako paralela pro budoucí dílo se nabízí již existující kanál Rýn–Mohan–Dunaj.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Epizoda ukazuje na rozdíly mezi liškami a jezevci žijícími v lesních norách. Jsou zde představeny některé lesní stálezelené rostliny v podobě brčálu barvínku, mechů, jehličnanů, cesmín a břečťanů. Ukázka dále pojednává o bříze bělokoré jako stromu rostoucím i na nehostinných stanovištích, kde se jiné stromy neuchytí, a také obsahuje záběry vzácného stáda losů.
Zjednodušené vysvětlení principu skleníkového efektu. Pomocí experimentů je popsán vliv skleníkových plynů na oteplování atmosféry, ukázány jsou i důsledky oteplování atmosféry na přírodu. Pořad se věnuje i způsobům měření koncentrace skleníkových plynů.
Co způsobilo vyhynutí dinosaurů? Jaké byly další důsledky srážky Země s malými planetkami? Jak se poté změnilo klima na Zemi a kterým druhům uvolnili dinosauři místo? Podívejte se, jak se vyvíjel život na naší planetě v průběhu druhohor.
Jak a kdy u nás vznikl vápenec? Čím je typický? Jak vzniká jeskyně? S Václavem Cílkem si projdeme údolí, kde se propadají vody říček, aby se opodál prostřednictvím vývěr opět dostaly na povrch.
Velkolom Čertovy schody v Českém krasu představuje výrazný prvek krajiny, který vznikl při těžbě vápence. Jedná se o devastaci místní původní krajiny za vzniku stanoviště s typickým rázem skalních výchozů a odhalených geologických profilů. Prostředí krasu poskytuje ideální podmínky pro obnovení života v těžbou výrazně poznamenané krajině. Prostředím velkolomu provází geolog, spisovatel, filosof a popularizátor vědy Václav Cílek.
Lilijice jsou starobylí živočichové. Řadíme je mezi ostnokožce, tedy do příbuzenstva mořských ježků nebo hvězdic. Jejich nejstarší nálezy pocházejí z devonu, kdy se na území naší republiky rozlévalo tropické moře. Zkamenělé fosilie devonských lilijic můžeme v hojné míře najít např. v Českém krasu.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.