02:44
Student filozofické fakulty Jan Palach se 16. ledna 1969 zapálil na Václavském náměstí na protest proti potlačování svobod, vůči kterému začínala být československá veřejnost pasivní. Dokument mimo jiné obsahuje reflexi Palachova činu v očích Václava Havla a Tomáše Halíka.
Na začátku roku 1969 se upálil student Jan Palach. Jeho tragický čin měl u československé veřejnosti velký ohlas. Jedním z nich byla i píseň Bohdana Mikoláška Ticho. Její text možná nejlépe vyjadřuje pocity tehdejší doby. Režisér Milan Peer píseň doprovodil působivými filmovými záběry a vzniklo tak silné svědectví, které bylo v době normalizace na dvacet let uloženo do trezoru.
Na konkrétním příkladu si ukážeme, jak může vypadat pokus o ovlivnění názoru lidí ze strany státního aparátu. Tím příkladem je smrt Jana Palacha. Režim tuto očividnou oběť popřít nemohl, vytvořil proto alespoň prostřednictvím dezinformace alternativní historii. Psycholog nám následně vysvětlí, jaký typ lidí podléhá ovlivňování a manipulaci nejčastěji.
V lednu 1989 uplynulo 20 let od tragického činu Jana Palacha. V Praze na Václavském náměstí proběhla série shromáždění, která signalizovala blížící se konec komunistického režimu v Československu. Sdělovací prostředky přinášely o událostech zkreslené informace se zřejmým záměrem manipulace veřejným míněním.
Měsíc po tragické smrti Jana Palacha se 25. února 1969, na den výročí komunistického puče sebeupálil další student, Jan Zajíc. Inspirován Palachem i on obětoval svůj život na protest proti cenzuře a normalizaci poté, co Palachův čin podle něj neměl výraznější ohlas v tehdejší společnosti.
Po srpnu roku 1968 nastává v Československu období normalizace, během kterého dochází k represivním opatřením. Jak to u nás vypadalo a kdo byl Jan Palach?
Víte, že pravěcí lidé běhali po naší zemi několik milionů let? Víte, jak dlouho využíváme oheň, elektřinu? Víte, že si pračlověk neuměl vyrobit nic skleněného, kovového? Ukážeme si vývoje od pravěkých lidí až po zemědělce a odpovíme si na spoustu dalších otázek.
Bylo založeno českými vlastenci v polovině devatenáctého století. Na jeho stavbu se tehdy složil celý národ, od bohatých šlechticů, až po obyčejné lidi. Poprvé se zde hrála opera Dalibor od Bedřicha Smetany. Dva měsíce po otevření divadlo zachvátil požár střechy a oprava trvala další dva roky. Věděli byste, o které významné české divadlo se jedná? Pokud jste odpověděli „Národní divadlo v Praze“, tak máte samozřejmě pravdu. A ve videu se dozvíte spoustu dalších zajímavostí.
Animovaná ukázka věnovaná vývoji nakupování, včetně upozornění na nebezpečí spojené s nákupem přes internet. Počet uživatelů internetu, kteří na něm současně nakupují, se stále zvětšuje. Proto se stává stále lákavějším prostředím pro novodobé zloděje a podvodníky.
Ukázka zábavnou formou popisuje revoluci 1848 v Praze, její průběh a nejdůležitější osobnosti.
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava se mnoho příslušníků rozpuštěné československé armády zapojilo do odbojové činnosti. Vznikla Obrana národa a do jejího čela se postavil generál Josef Bílý. Hlavní činností bylo předávání zpravodajských informací a drobné sabotáže a diverze. Německé tajné policii (Gestapu) se poměrně dařilo síť rozkrývat a představitele zatýkat. Likvidace velkých postav československé armády byla jedním z důvodů, proč v Londýně vznikl plán na odvetu.
Z prostoru bývalé české části republiky se nikdy během druhé světové války nezformovala vojenská jednotka bojující na straně německé armády. Přesto někteří občané Československé republiky ve wehrmachtu sloužili. Jak je to možné? Podívejte se na výklad historiků, kteří popisují příklady osudů obyvatel první republiky po Mnichovu, resp. po vzniku protektorátu.
Co všechno prozrazuje krajina pohraničních vojenských újezdů? Co nám o minulosti říkají druhově nejpestřejší části krajiny – bezlesé enklávy – přirozené i ty vytvořené lidmi? Jaká tajemství ukrývají pastviny, kterým se vojenské střelnice a dopadové plochy munice tolik podobají? Vojenský újezd způsobil zánik mnoha sudetských vesnic, ale stromy a jejich uspořádání prozrazují, že tady se žilo.
Velká válka skončila. Nová éra začíná. Uprostřed žalu, zklamání a starých strachů se objevují nové sny a naděje. V září 1939 uzavřelo Německo smlouvu o neútočení se Sovětským svazem a napadlo Polsko. Začíná druhá světová válka.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.