01:38
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Na příkladu jednoho ledovce na Aljašce se seznámíme s tím, jak vzniká ledovec, jaký je základní stavební materiál ledovce a jakou má ledovec barvu a proč.
Antarktida je jedno z posledních divokých míst naší planety. Nekonečné ledové pláně se ale začínají plnit a ochránci přírody varují, že je třeba je chránit nejen před nájezdy turistů ale i nesčetných expedic dřív, než lidstvo tento unikátní ekosystém zničí.
Vydáme se do Bolívie do oblasti Torotoro. Nejprve navštívíme stejnojmennou vesnici, poté budeme pokračovat do přírody hledat stopy po dinosaurech, kterých je tu velké množství. Také si prohlédneme nejhlubší kaňon Bolívie a další zajímavé (nejen) geomorfologické útvary. Samozřejmě si vysvětlíme, co znamená poněkud zvláštní název Torotoro.
Vyšší teploty nebo častější deště způsobují tání sezonního sněhu a především ledovců v Himálajích. Obojí zvyšuje hladiny řek i jezer a přináší v oblastech bleskové záplavy a následně i vysychání vodních toků. V ohrožení jsou desítky až stovky milionů lidí. O vlivu klimatických změn na politické spory o vodní toky pak následně hovoří politický a kulturní geograf Vladimír Baar.
Jak si lidé přivedli vodu do svých příbytků? Co je to akvadukt? A vodárenská věž? To vše si vysvětlíme. Nabízíme stručný přehled historie vodárenství od antiky až po současnost.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.