12:11
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Výprava na jižní Aljašku. Seznámení se s podnebím, obyvateli, městy, dopravou, průmyslem a suchozemským a mořským ekosystémem tohoto subkontinentu. Ukázka, jak vzniká ledovcové údolí.
Na severu Belize žije na svých farmách komunita Mennonitů. Přišli sem v 50. letech minulého století kvůli svobodě svého vyznání. V následujícím videu uvidíme, jak vypadají běžné dny příslušníků této komunity. Ty se dosti odlišují od zvyků ostatních obyvatel Belize. Podívejte se jak.
Everglades je národní park v jižní části Floridy, který je známý svými rozlehlými mokřady a specifickou faunou i flórou. Jedním z nejtypičtějších zvířat žijících na Floridě jsou aligátoři. Narazit tu můžeme i na černého pantera.
Na cestě po třetím největším městě Kanady, kde se vysoká životní úroveň, pohoda a blízkost krásné přírody střídá s drsným prostředím drogově závislých a lidí bez domova na jedné z hlavních tříd nedaleko olympijské vesnice.
Panamský průplav představuje jeden z nejkomplexnějších inženýrských projektů světa. Vede skrz 80 km dlouhý pás husté tropické džungle. Propojuje Tichý a Atlantský oceán. Je to zkratka, díky které se lodě mohou vyhnout dvoutýdenní cestě kolem jihoamerického kontinentu. Jeho výstavba a ani následná správa však nebyly vůbec jednoduché. Dnes kanálem ročně propluje 13 tisíc lodí a zaměstnává na 10 tisíc dělníků a odborníků, kteří zajišťují jeho hladký provoz. V reportáži mimo jiné uvidíme, jak taková plavba průplavem probíhá.
Hranice České republiky povětšinou kopírují hřebeny našich pohraničních hor. Díky tomu je tvar naší země postřehnutelný i z vesmíru. Přestože horský prstenec obklopuje a chrání českou kotlinu, jen tři z našich pohoří překračují nadmořskou výškou horní hranici lesa. To však neznamená, že ta zbývající jsou přírodně méněcenná.
Nedaleko lázní Teplice nad Bečvou se otevírá jícen Hranické propasti dlouhý 104 a široký 34 metrů. V něm můžete vidět jezírko. K jeho dnu se však zatím nikdo nedostal, ani po desítkách let bádání se tak nepodařilo zjistit, jak přesně je propast hluboká. Naposledy se odborníci dostali do 520 metrů, což stačilo k tomu, aby propast byla zapsána jako nejhlubší zatopená propast na planetě.
Za miliardové dotace, které dostávají na péči o půdu, zemědělci kupují umělá hnojiva a pesticidy. Jejich aplikace na poli konvenčního zemědělce však likviduje společenství organismů, jež stejnou půdu vytvořilo a udržuje její úrodnost. Půda bez půdních organismů neváže vodu a snáze tedy podléhá erozi, která u nás dosahuje katastrofických rozměrů. Existují však přírodě blízké postupy, jak se k půdě chovat šetrněji.
Hydrolog Bohumír Janský a jeho tým přepsali učebnice zeměpisu, když zjistili, že nejdelší řekou světa není Nil, ale Amazonka. Dokument podává základní informace o Amazonce a seznamuje s tím, co předcházelo expedicím tohoto světově proslulého hydrologa.
Souostroví Špicberky (Svalbard) je na základě Špicberské dohody součástí Norska. Nicméně podle této dohody mohou občané zemí, které se staly signatáři dohody, stejným právem využívat přírodní nerostná bohatství. Proto zde vzniklo několik ruských osad v jejichž okolí se těžilo uhlí a i dnes zde probíhá geologický průzkum. Na Špicberkách mají základnu čeští polárníci z Jihočeské univerzity.
Jižní Georgie je hlavní z ostrovů britského zámořského území zvaného Jižní Georgie a Sandwichovy ostrovy. Poprvé se tu vylodil James Cook v roce 1775. Ostrov v minulosti sloužil jako základna lovců tuleňů a na začátku 20. století tu kotvily velrybářské lodě. Dodnes jsou u pobřeží tohoto neobydleného ostrova vidět vraky lodí, které připomínají dávné časy.
Výprava na Antarktidu za vším, co tento polární kraj nabízí. Při plavbě se setkáme s plejtváky, na pobřeží s tučňáky, tuleni a další typickou faunou. Navštívíme také staré polární stanice.
Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody na Špicberkách vznikla v roce 2013. Je majetkem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v současnosti je využívána nejen českými, ale i zahraničními vědci. Pojmenování získala po zesnulém česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi. Základna sídlí ve správním středisku ostrovů městě Longyearbyen a její výzkum se zaměřuje především na velmi aktuální otázku tání ledovců.
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.