Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Výprava na jižní Aljašku. Seznámení se s podnebím, obyvateli, městy, dopravou, průmyslem a suchozemským a mořským ekosystémem tohoto subkontinentu. Ukázka, jak vzniká ledovcové údolí.
Jelikož je sledování počasí v mobilech či tabletech stále populárnější, Český hydrometeorologický ústav představil bezplatnou aplikaci pro předpověď počasí, kterou si stáhlo už přes 200 000 lidí. Aplikace vychází z modelu Aladin, nové údaje počítá čtyřikrát denně, a kromě předpovědi počasí je s ní možné sledovat i například kvalitu ovzduší či riziko výskytu klíšťat. Přesto je ale obtížné předpovědět všechno.
Skály, vodopády i hrady jsou perlami Českého středohoří. Tato oblast je však pozoruhodná i ve svém nitru. Na řadě míst je totiž možné najít zkameněliny či minerály, jako například aragonit nebo český granát. Jestliže nechceme hledat drahé kameny v přírodě, prohlédneme si je v Třebenicích v muzeu českých granátů.
Při spalování fosilních paliv vzniká oxid uhličitý, který se významným způsobem podílí na globálním oteplování. Jednou z možností omezení množství oxidu uhličitého v atmosféře je jeho skladování v zemské kůře. Vhodnými místy pro ukládání jsou hloubkové podzemní akvifery (kolektory), v nichž se může oxid uhličitý vázat a stabilizovat. U nás se nacházejí ve středních Čechách. Další naší možností, protože nemáme moře, je využití vytěžených ložisek zemního plynu, v Česku například na jižní Moravě. Jaká jsou rizika? A počítá se s nimi? V některých těžkých průmyslových provozech bude i nadále docházet ke spalování uhlovodíků a právě ukládání oxidu uhličitého do podzemí je jedním z klíčových řešení pro naplnění klimatických cílů pro Evropu.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Cesty do krajin půlnočního slunce (2018) nás tentokrát zavedou do Grónska. Jedním ze zdejších živočichů je pižmoň severní patřící k těm několika málo druhům, které dokážou vzdorovat drsným arktickým mrazům. V 19. století byli pižmoni téměř vyhubeni, stali se totiž vyhledávanou kořistí obchodníků s kožešinami.
V moři kolem Antarktidy bylo v únoru 2023 nejméně ledu od konce 70. let 20. století, kdy jeho množství klimatologové začali měřit pomocí satelitních snímků. Ledovce už v tu dobu pokrývaly plochu menší než 2 miliony kilometrů čtverečních, a to ještě na jižní polokouli neskončilo léto. Vědci poprvé, prostřednictvím speciálního přístroje, zkoumali, proč a jak tamní největší ledovec taje. Na reportáž navazuje rozhovor s Danielem Nývltem z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Antarktida je nechladnějším kontinentem na světě. Podnebí je drsné a studené, 98 procent povrchu je pokryto ledem. Tamní klima však nabízí i pestré počasí, nejen nízké teploty. O počasí v Antarktidě hovoří polárník Aleksander Game, který v roce 2011 uskutečnil sólo expedici k jižnímu pólu.
Reportáž přibližuje, co přinesl nový výzkum NASA o změnách v Arktidě v důsledku klimatických změn. Ledu zde ubývá, zeleně naopak přibývá.
Video z pořadu Na cestě (2019) nás zavede do třetího největšího města Kanady, kde se vysoká životní úroveň, pohoda a blízkost krásné přírody střídá s drsným prostředím drogově závislých a lidí bez domova na jedné z hlavních tříd nedaleko olympijské vesnice.
Kanadské provincie Saskatchewan a Manitoba jsou typickými prérijními regiony Severní Ameriky. Rovinaté prérie s úrodnou půdou slouží jako „sýpka Kanady“ a zvlněné oblasti jsou ideální pro chov dobytka. Historie obou provincií je spjatá s původními kulturami indiánů a Eskymáků, kteří tu žili před příchodem bělochů.
Navštívíme souostroví Corn Islands, které je součástí Nikaraguy. Prohlédneme si tamní malebné pláže a uvidíme i zajímavé optické jevy v atmosféře. Poté zamíříme do vnitrozemí, kde se pěstuje například ananas nebo dračí ovoce.
Na rozdíl od turisty vyhledávaného střediska Punta Cana patří Samaná ke klidnějším lokalitám. Z toho důvodu volí toto místo pro odpočinek i samotní obyvatelé Dominikánské republiky. Oblast je oblíbená také díky tomu, že je zde možné pozorovat keporkaky.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.