12:11
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Výprava na jižní Aljašku. Seznámení se s podnebím, obyvateli, městy, dopravou, průmyslem a suchozemským a mořským ekosystémem tohoto subkontinentu. Ukázka, jak vzniká ledovcové údolí.
V reportáži pořadu Horizont ČT24 (2025) se vypravíme do Grónska, kde se nacházejí jedny z největších nevyužitých ložisek vzácných nerostných surovin. Evropa i USA se snaží snížit svou závislost na nerostných surovinách z Číny. Proto se největší ostrov světa dostává do centra souboje o zajištění kriticky důležitých zdrojů. K čemu je potřebujeme? Podívejte se.
Dominikánská republika je jedním z turisticky nejoblíbenějších států Karibiku, ročně sem přijíždějí miliony turistů. Přesto podstatnou složku ekonomiky tvoří zemědělství. V reportáži Objektivu (2021) se podíváme na pěstování tabáku, cukrové třtiny a následnou výrobu cukru či rumu.
Statisícové město Granada patří k nejstarším španělským sídlům na americkém kontinentě. Bylo založeno již v roce 1523 španělskými dobyvateli. Přes celou řadu ran osudu se město se rychle rozrůstalo díky výhodné geografické poloze, lodní dopravou bylo totiž propojeno s Karibským mořem. Později přes Granadu také vedla nejrychlejší cesta z New Yorku do San Francisca.
S Cestománií (2002) se vypravíme do Venezuely prohlédnout si stolové hory a Salto Ángel, který je se svým téměř kilometrovým spádem nejvyšším vodopádem světa. Téměř hned po jeho objevení ve 30. letech minulého století sem míří turisté, ačkoli cesta k němu není vůbec snadná, jak uvidíme ve videu.
Rozhovor s vulkanologem Dr. Prokopem Závadou z Geofyzikálního ústavu akademie věd ČR, v.v.i. o italských činných sopkách Stromboli a Etně a o tom, proč jsou tyto sopky vyhledávaným turistickým cílem. Podíváme se také na Island na jednu ze zdejších činných sopek a na řeku lávy, která se řine z kráteru sopky.
Hydrolog Bohumír Janský a jeho tým v roce 2000 přepsali učebnice zeměpisu, když zjistili, že nejdelší řekou světa není Nil, ale Amazonka. Dokument Kde pramení Velká řeka (2015) podává základní informace o Amazonce a seznamuje s tím, co předcházelo expedicím tohoto světově proslulého hydrologa.
Projděte se Českým rájem s geologem Václavem Cílkem. Probereme témata, jako je třeba důležitost pískovce v Českém ráji jako stavebního materiálu pro lidi i pro vznik pískovcových skalních měst.
Téměř dvě třetiny rozlohy Mongolska zabírají stepi. Na většině území nenajdeme zpevněné cesty, proto je nejoblíbenějším dopravním prostředkem po stepích kůň, který je neodmyslitelně spjatý s životem mongolských pastevců. Podívejte se sami.
Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody na Špicberkách vznikla v roce 2013. Je majetkem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v současnosti je využívána nejen českými, ale i zahraničními vědci. Pojmenování získala po zesnulém česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi. Základna sídlí ve správním středisku ostrovů městě Longyearbyen a její výzkum se zaměřuje především na velmi aktuální otázku tání ledovců.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
Měnící se světové klima vážně ohrožuje současný život v Arktidě. Klimatické změny s sebou přinesly změny migračních tras zvěře i vegetačních období rostlin. Místní se musejí rychle přizpůsobit. Rovnováha přírody je zde v ohrožení.
V moři kolem Antarktidy bylo v únoru 2023 nejméně ledu od konce 70. let 20. století, kdy jeho množství klimatologové začali měřit pomocí satelitních snímků. Ledovce už v tu dobu pokrývaly plochu menší než 2 miliony kilometrů čtverečních, a to ještě na jižní polokouli neskončilo léto. Vědci poprvé, prostřednictvím speciálního přístroje, zkoumali, proč a jak tamní největší ledovec taje. Na reportáž navazuje rozhovor s Danielem Nývltem z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.