12:11
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Výprava na jižní Aljašku. Seznámení se s podnebím, obyvateli, městy, dopravou, průmyslem a suchozemským a mořským ekosystémem tohoto subkontinentu. Ukázka, jak vzniká ledovcové údolí.
Trojmezí je region vznikající přirozeně na hranici tří států, třeba Česka, Polska a Slovenska. Díky tomu se zde utvořila specifická kultura. V následující reportáži nám bude historie i současnost této oblasti představena z různých úhlů pohledu. Nejprve starostou a rodákem české obce Hrčava, poté kovářem z polské Istebné a nakonec příslušníky etnické skupiny Gorolů. Trojmezí láká i turisty, kteří si zde můžou prohlédnout tradiční gorolskou architekturu či vyzkoušet agroturistiku.
Sněžka, ledovcové kary, rašeliniště, botanické zahrádky s vysokohorskou květenou i horské louky – to vše nabízí Krkonošský národní park. Krátce po založení v roce 1963 začalo intenzivní hospodářské využívání oblasti a kvůli těžbě dřeva i znečištěnému ovzduší došlo k postupné devastaci krajiny. Od 90. let 20. století probíhá obnova poškozených lokalit vysazováním přírodě blízkého lesa.
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
Občanské sdružení Kedjom-Keku chrání pralesy v horách Kamerunu, jeden z nejvzácnějších biotopů na planetě. Vybudovalo zde také školu. Zakladatel organizace Martin Mikeš v reportáži přibližuje jeho činnost v Africe.
One Tree Hill – kopec jednoho stromu – co lépe by mohlo charakterizovat tuto zvláštní mytickou krajinu, které vévodí právě pokroucený jukovník, na němž je dobře vidět, jak velký zápas musí podstoupit s extrémním horkem a suchou kamenitou půdou plnou balvanů. Nádherná čarokrásná krajina láká mnoho dobrodruhů a umělců, právě tady si nejlépe uvědomíte pomíjivost života a sílu přírody. Je to země Boha.
Na rozdíl od turisty vyhledávaného střediska Punta Cana patří Samaná ke klidnějším lokalitám. Z toho důvodu volí toto místo pro odpočinek i samotní obyvatelé Dominikánské republiky. Oblast je oblíbená také díky tomu, že je zde možné pozorovat keporkaky.
Rozhovor s cestovatelem Jiřím Jílkem nejen o plantážním zemědělství kávy a kakaa v Jižní Americe, ale také o potomcích Čechů v Uruguayi.
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Správní centrum Špicberských ostrovů Longyearbyen je nejdostupnějším místem v Arktidě, do kterého se bez problémů dostanete pravidelnou leteckou linkou. Není tedy divu, že je častým odrazovým můstkem zájemců o výlet k severnímu pólu. My se odsud k severní točně vydáme přes ruskou základnu Barneo v doprovodu polárníka Miroslava Jakeše.
Východní část Grónska je uzavřeným světem, kde život zásadně ovlivňuje klima a přírodní procesy. Tuto velmi špatně přístupnou oblast, která dlouho vzdorovala prvním objevitelům, navštívil režisér Ladislav Moulis st. se svým filmovým štábem. Inspirací pro jeho výpravu byly práce významných osobností spojených s Arktidou, Knuda Rasmussena a Fridtjofa Nansena. Jedním z jejích cílů bylo porovnat poznatky Rasmussena a Nansena se současným stavem inuitských komunit. V dokumentu uvidíte i unikátní archivní materiály: sekvence z Rasmussenova původního filmu.
Souostroví Špicberky (Svalbard) je na základě Špicberské dohody součástí Norska. Nicméně podle této dohody mohou občané zemí, které se staly signatáři dohody, stejným právem využívat přírodní nerostná bohatství. Proto zde vzniklo několik ruských osad v jejichž okolí se těžilo uhlí a i dnes zde probíhá geologický průzkum. Na Špicberkách mají základnu čeští polárníci z Jihočeské univerzity.
12 310
678
3 965
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.