02:44
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Vraťme se na chvíli do 4. století a připomeňme si světce, který symbolizuje příchod zimy. Svatý Martin ve skutečnosti nejezdil na bílém koni, ale lidé vypozorovali, že kolem svátku sv. Martina padal první sníh. Pranostika „Svatý Martin přijíždí na bílém koni“ je známá, ale znáte některou z legend o tomto světci?
V animované ukázce je zachyceno převzetí moci komunisty v roce 1948 a budování socialismu spojené s politickými procesy, kolektivizací, znárodňováním a pronásledováním odpůrců režimu.
Kaši lidé jedli už od pradávna a nezáleželo na jejich společenském postavení. Byla a je totiž výživná a sytá, slaná pro všední dny a sladká na svátky. Dokonce se podávala i na svatební hostině Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.
Zhlédněte s námi animovaný snímek o životě průkopnice českého animovaného filmu Hermíny Týrlové. Poslechněte si, jak se dostala přes těžké začátky ve striktně mužském oboru až k mnoha českým i zahraničním cenám v oblasti animovaného filmu. A jaký je její recept na šťastný život?
V animované ukázce je zachycen atentát v Sarajevu, domino, které vedlo k první světové válce, zákopová válka a také nasazení nových zbraní. Provede nás samotný český lev.
Pojďme se společně podívat na video o prvním objeveném dinosaurovi, který se nazýval megalosaurus. Tento název mu dal britský přírodovědec William Buckland. Velký druh dinosaura popsal jako obřího plaza, odhaduje se, že měl hmotnost mezi 700 až 1 200 kilogramy. Byl to masožravý dinosaurus, který žil v období jury. Maso hltal a polykal ho po velkých kusech.
Lidská práva má každý člověk na světě bez rozdílu pohlaví, rasy nebo náboženství, o tom se na vlastní kůži přesvědčí Sára s Vojtou v seriálu Občanka (2021). S ředitelem Císařem to ovšem nebude tak jednoduché, dojde i na citování Úmluvy o právech dítěte, novinářské schopnosti sousedky Lidu a demonstraci proti potlačování lidských a dětských práv. Z hlediska práva nejsou ani děti samy a bezmocné!
V Rusku má propaganda silnou tradici. Pochází odtud i zřejmě historicky nejslavnější „fake news“, antisemitský pamflet Protokoly sionských mudrců. Informační, resp. hybridní válce se věnují mnohé oficiální dokumenty, např. Gerasimova doktrína z roku 2013. Účinným nástrojem šíření propagandy jsou státem ovládaná média. Zajímavé je z hlediska manipulace veřejného mínění také využívání heroických okamžiků z minulosti pro vykreslování svých vlastních dějin a národní identity. Nástrojem propagandy se tak stává manipulace s historií.
Po více než čtyřletém pobytu ve vězení se Václav Havel stává neoficiálním vůdcem československé opozice a obráncem utlačovaných. Východní blok se mezitím rozpadá a dochází k pádu komunistických režimů. Kromě toho československého. Během Palachova týdne v lednu 1989 dochází ke střetům demonstrantů s policií. Protesty jsou potlačovány a disidenti, včetně Havla, jsou zatýkáni. Po propuštění Havel iniciuje petici Několik vět. Události nabírají obrátky 17. 11. 1989 povolenou demonstrací studentů na uctění památky Jana Opletala. Demonstrace se zvrhne v protirežimní protest, který je brutálně potlačen. Vzniká Občanské fórum a lídrem revoluce se stává sám Havel. Masové protesty trvají několik dní, a to sametově – bez lidských obětí. Komunistický režim doopravdy končí a Havel se stává tváří politických změn. Video je součástí vzdělávací série Každý může změnit svět z produkce Knihovny Václava Havla, která provází životem Václava Havla a bojem Československa za lidská práva.
„Myslíte si, že by se obsah sociálních sítí měl nějak regulovat?“ To je otázka nejen pro odborníky, ale i žákovské publikum. Mluvčí se ve videu zamýšlí nad nenávistnými komentáři na sociálních sítích i svobodou slova ve virtuálním prostoru.
Odborníci Martin Šimon, Vlastimil Havlík a Pavel Ranocha V pořadu Politické spektrum (2018) diskutují, jaká témata jsou pro voliče v komunálních volbách atraktivní, jak velkou roli hrají lokální versus celostátní otázky a proč může být rozhodování voličů v jednotlivých krajích odlišné. I když jsou komunální volby blízké každodennímu životu, voliči často nemají čas věnovat se jim do hloubky – a přesto by právě lokální témata měla být základem jejich rozhodování.
Události kolem listopadu 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Podle jedné z nich byl převrat uskutečněn na základě dohody mezi Václavem Havlem a tajnou sovětskou policií. Ještě zajímavější je teorie o propojení KGB a Prognostického ústavu. Rusové údajně prostřednictvím jeho zaměstnanců plánovali proniknout do nových mocenských struktur. Důkazem má být např. obsazování klíčových pozic v čele státu lidmi z Prognostického ústavu nebo pozdější postoj Václava Klause či Miloše Zemana k Rusku.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Svobodná československá republika neměla dlouhého trvání. Touha Slováků po samostatném státě byla veliká, a tak už na konci roku 1992 došlo k rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky. Pozitivní bylo, že rozdělení proběhlo klidně a bez násilí. Pouto mezi oběma národy navíc nevymizelo a Češi se Slováky k sobě mají nadále velmi blízko.
Jakub Pantoflíček, student semináře na Katedře multimédií VŠE (2025), pro ČT EDU vysvětluje, co je politický systém a jaké existují jeho hlavní formy. Představuje demokracii, monarchii, teokracii, diktaturu i anarchii, upozorňuje na jejich silné i slabé stránky a připomíná, že podoba politického systému ovlivňuje každodenní život lidí.
13 814
776
4 728
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.