01:02
Už jste někdy přemýšleli, kolik váží lidská kostra nebo která kost v lidském těle je nejdelší? Když se podíváte na rentgenový snímek, zjistíte, že nejmenší kostičky máme v uchu a nejsou větší než zrnko rýže. A víte, že žralok má sice měkké kosti, ale jeho ostré zuby jsou tvrdší než kámen.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 3. ročníku podívat na to, jak vypadají a fungují orgány v našem těle. Věděli byste, které orgány jsou v našem těle a k čemu slouží? Na závěr lekce se naučíme pojmenovat některé orgány v anglickém jazyce a navštíví nás ministr školství pan Robert Plaga.
Jak se bezpečně pohybovat na ulici a na silnici? Jaké významy může nést slovo „zebra“? Zhlédněte názorné ukázky správného přechodu přes silnici, dopravních značek, bezpečného cestování autem i ochrany před úrazy na kole.
Brďo se dozví o srdci mnoho zajímavostí. Třeba to, že nejtěžší srdce ze všech živočichů má modrá velryba. Váží neuvěřitelných 680 kilogramů, zatímco srdce zdatného muže má jen něco přes 300 gramů. Zjistí také, že když jsme rozrušeni nebo se bojíme, tluče nám srdce jako o závod. Víte, že máme srdeční chlopně a srdeční komory? Určitě jste se setkali s fonendoskopem, jak asi funguje?
Pořad seznamuje děti s různými druhy zeleniny. Při přípravě polévky se děti učí o kořenové zelenině (mrkev, petržel, celer). Při přípravě salátu se učí o plodové zelenině (okurka, rajčata, paprika) a listové zelenině (salát). Nakonec získají informace i o košťálové zelenině (brokolice, květák, kedlubna).
Pořad formou ukázky seznamuje s nebezpečnou situací, do které se mohou děti dostat: např. když je cizí člověk láká slibem na určitou věc k sobě domů nebo do auta. Pořad vede děti k poučení se a uvědomění si nebezpečí.
Jak se vlastně maso dostane na náš talíř? Brďo se seznamuje s různými způsoby získávání masa v průběhu dějin. Z původních lovců se stali chovatelé hospodářských zvířat, která se porážejí na jatkách. Dozvíte se, jak se maso dělí podle druhů a dále zpracovává. Pro malé kuchaře je zde i návod na přípravu masitého pokrmu.
Celer byl pěstován jako vzácná rostlina tisíce let. V Egyptě se těšil mimořádné úctě. Byl využíván nejen pro léčivé účinky, ale také byl využíván jako smuteční rostlina. Jenže pak lidé poznali spousty dalších výhod téhle rostliny a dnes se třeba v Řecku celer považuje za rostlinu štěstí. S historií celeru se seznámíte v tomto díle.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 3. ročníku rozpoznávat smysly. Kolik jich máme? A k čemu je používáme? Povíme si také, kteří živočichové mají některý ze smyslů výborně rozvinutý. A jak jste na tom vy? Poznáte věci podle vůně, hmatem anebo nejraději zrakem? Vyzkoušejte s námi i váš sluch.
Ovesné vločky mají rádi lidé na celém světě. U nás si z ovesných vloček nejčastěji vaříme ovesnou kaši, ale třeba ve Skotsku lidé zrníčka ovsa různě kvasí a nakládají. Z ovesného kvasu pak připravují ovesný pudink nebo ovesnou kaši na slano se sýrem a vejcem. Jiný kraj, jiný mrav a jiné chutě.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.