02:37
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Bývalý kaolinový lom Seč u Rudice může svým zbarvením připomínat Duhové hory na Islandu. Geolog Václav Cílek vysvětlí, jak tato přírodní památka ke svému zbarvení přišla.
Pustevny leží v nadmořské výšce 1018 metrů nedaleko nejznámější hory Moravskoslezských Beskyd, Radhoště. Rázovité srubové stavby vytvořil slovenský architekt Dušan Jurkovič. V návrzích budov v secesním slohu dbal přísně na to, aby budily dojem slovanské lidové architektury. Na vrcholu Radhoště stojí kaple svatého Cyrila a Metoděje a sousoší obou věrozvěstů.
U Bozkova voda vytvořila podzemní labyrint a také největší podzemní jezero v Čechách. Nachází se nedaleko Semil. Krápníky se v dolomitu tvoří čtyřikrát pomaleji než ve vápencích, a proto je taková výzdoba vzácnější a nikde jinde v Evropě ji v takové podobě nenajdete. Některé dokonce chrání zabezpečovací systémy.
Mezi lety 1981 a 2010 byl dlouhodobý normál průměrné teploty vzduchu v ČR 7,9 °C. Jaká bude dle Českého hydrometeorologického ústavu průměrná teplota v následujících letech?
Geolog Václav Cílek zjednodušeně popisuje geologickou stavbu Českého ráje, který je tak výjimečný, že ho UNESCO zahrnulo do svého seznamu Světového dědictví.
Sucho, kterým Česko prochází od roku 2015, je nejhorším za posledních 500 let. A to i přesto, že historie měření počasí zdaleka není tak dlouhá. Meteoroložka České televize Taťána Míková vysvětluje, proč můžeme s jistotou říct, že se jedná o největší sucho za poslední půltisíciletí.
Podíváme se do tropického deštného lesa na Borneu, třetím největším ostrovu světa. Dnes zaujímá tento ekosystém na Borneu jen tři čtvrtiny své původní rozlohy kvůli těžbě dřeva a vypalování pralesa, aby na jeho místě vznikly plantáže pro pěstování palmy olejné. Tyto činnosti mají za následek pokles biodiverzity, nebezpečné je i pytláctví, kterým je ohrožena například místní populace medvěda malajského. Co s tím?
Jistě znáte pojmy jako ledoví muži, babí léto či prokopské deště. Jedná se o takzvané pravidelné singularity v počasí. V následujícím videu se dozvíme, jak k těmto zajímavým meteorologickým jevům dochází.
Horní hranice lesa v Andách se pohybuje okolo 3500 až 4000 m n. m. Ve vyšších polohách se rozkládá bezlesí, zde nazývané „páramo", které je lidmi osídlené jen zřídka. Na vrcholech zdejších hor můžeme najít stálou sněhovou pokrývku, která však taje vlivem klimatických změn. Jedním z těchto vrcholů je i vulkán Chimborazo, ke kterému se vypravíme.
13 462
755
4 583
1 288
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.