02:37
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Bývalý kaolinový lom Seč u Rudice může svým zbarvením připomínat Duhové hory na Islandu. Geolog Václav Cílek vysvětlí, jak tato přírodní památka ke svému zbarvení přišla.
Adolf Loos patřil k vyhlášeným prvorepublikovým architektům, který v dobách secese prosazoval jednoduchý styl bez ozdob. V Plzni vytvořil pro zámožné rodiny řadu interiérů, které se dnes po rekonstrukci postupně otevírají veřejnosti. Je také autorem jedinečného konceptu známého jako Raumplan.
Nejteplejší místo České republiky z pohledu ročního průměru teploty vzduchu se nachází v centru Prahy. Klima Prahy je výrazně ovlivňováno tepelným ostrovem města, díky tomu je v centru výrazně vyšší teplota než na okrajích hlavního města. Za letních nocí to ale není nic příjemného. Pražské Klementinum se tak může pochlubit nejvyšší naměřenou teplotou za posledních 30 let. Jaké další zvláštnosti má klima Prahy? A čím si ho nejvíce kazíme?
Mezi Branovem a Roztoky u Křivoklátu najdeme naučnou stezku U Eremita, podél které roste tis červený, jehličnan, který je v celé Evropě vzácný a přísně chráněný. Tady, na severních stráních podél Berounky, jich roste hned tisíc.
S Cyklodálkami (2024) se vydáme do Českého lesa. Zastavíme se na místě, kde stála náves dávno zaniklé osady Bystřice (také známé jako Fichtenbach či Fuchsova Huť). Dozvíme se, jak to tu vypadalo v dobách největšího rozmachu sklářského průmyslu, v němž pracovala většina zdejších obyvatel.
Hranice České republiky povětšinou kopírují hřebeny našich pohraničních hor. Díky tomu je tvar naší země postřehnutelný i z vesmíru. Přestože horský prstenec obklopuje a chrání českou kotlinu, jen tři z našich pohoří překračují nadmořskou výškou horní hranici lesa. To však neznamená, že ta zbývající jsou přírodně méněcenná.
Díky rozsáhlým zalesněným parkům není nic neobvyklého potkat v Berlíně lišky, divočáky či další lesní živočichy. Německá metropole proto zaměstnává až 30 městských hajných. I samotný lesní porost v Berlíně je zajímavý, stromy porůstají například již nevyužívané železniční tratě. Přijměte pozvání na procházku městskou divočinou a poslechněte si vysvětlení, jak k tomu vlastně došlo a jakou roli v tom hrály světové dějiny.
S Objektivem (2010) se vydáme na hranici Argentiny a Brazílie, kde leží vodopády Iguazú, které představují největší systém svého druhu na Zemi. Při návštěvě stejnojmenného národního parku je doporučováno si vodopády prohlédnout z obou stran, tedy jak z argentinské, tak z brazilské.
Dnes nás před zásahem bleskem v budovách ochrání moderní hromosvody. Co však dělat, když nás zastihne bouřka někde venku? Co naopak nedělat? Kde je největší pravděpodobnost zásahu bleskem? A co se v takovém případě stane s naším tělem? To se dozvíme v následujícím videu. Dotkneme se i fenoménu známého jako kulový blesk.
13 615
866
4 836
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.