02:43
Památník Terezín je jednou z připomínek hrůz, které se děly za 2. světové války. Pořad ukazuje, jaké měli v ghettu lidé podmínky k životu.
České Švýcarsko proslulo především Pravčickou branou, avšak opravdovou divokost najdeme v jeho odlehlých a těžko dostupných roklích.
Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.
Zhlédněte pořad o pozoruhodných biotopech, které vznikají na místech, kde se donedávna těžilo hnědé uhlí. Ukazuje, že pokud člověk přírodě poskytne čas a rozumně odstartuje rekultivaci těžbou zničených území, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy a vrátit život do zdánlivé měsíční krajiny. Pojďte se s námi podívat na malé zázraky, které se dějí v narušené krajině právě teď.
V pasáži se dozvíme odpovědi na otázky, jak z pískového zrna vznikne skalní město a jak vznikla konkrétně skalní města v České tabuli.
Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Pojďme se společně podívat, kdy vznikl český stát a kdo mu na počátku vládl. Kdo byl nejmocnějším českým králem? Důležitým mezníkem naší republiky byl rok 1918, kdy se rozpadla monarchie, a také rok 1993, kdy vznikly dva samostatné státy, Česko a Slovensko.
Strava starých Egypťanů byla opravdu pestrá. Úrodné údolí kolem Nilu poskytovalo vždy dostatek jídla i pití. Luštěniny, zelenina, ovoce, chléb, koláče, ale i ryby, drůbež a hovězí. Znali i příznivé účinky cibule a česneku na lidské zdraví. Vzácně si také pochutnali na koze či ovci.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 5. ročníku něco nového z historie. Co si oblékali lidé ve starověku? S čím si tenkrát děti hrály? A jaká móda se nosila? Porovnejme dřívější módu s dnešními trendy.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen život svatého Vojtěcha, druhého českého arcibiskupa a jednoho ze dvou přeživších Slavníkovců, který na svých misiích šířil křesťanství.
23. května 1618 dochází na Pražském hradě k podivné události: představitelé českých protestantských stavů vyhodí z oken dva nejvyšší představitele králova úřadu. Incident, který vejde do dějin jako „pražská defenestrace“, odstartuje třicetiletou válku – nejstrašnější konflikt, jaký Evropa do té doby zažila.
Jan Lucemburský byl český král s velikými politickými ambicemi, který rozšířil hranici českého království o řadu území. Není pravda, že se o království špatně staral nebo se o něj málo zajímal. V době nástupu na trůn neměl ani korunu. Půjčoval si a zastavoval královský majetek tak, jak to bylo běžné. Jeho spory s českou šlechtou byly dány také zvláštním vztahem českého panovníka a šlechtice, kdy šlechtic nebyl leníkem svého krále, své pozemky vlastnil a věrnost pouze sliboval.
Pořad formou scének, skečů, fiktivních rozhovorů a reportáží zachycuje osudy prvních dvou světců z doby Přemyslovců – Václava a Vojtěcha. Jsou zde také zmíněny předpoklady, které musí být dodrženy, aby se člověk mohl stát světcem.
Ukázka formou skečů, fiktivních rozhovorů a scének komentuje mýty a pověsti zachycené v Kronice české Václava Hájka z Libočan.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.