02:38
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Optických iluzí zná lidstvo spousty, od přírodní fata morgány po iluze vytvořené člověkem. Různě tvarovaná tělesa v kombinaci se zrcadlem vytvářejí optické klamy, u kterých záleží na úhlu pohledu. Jeden trik si můžete vyzkoušet i doma. Uvidíte také iluze, které se velmi dlouho používají při animacích.
Ukázka vysvětluje, co se stalo před 13,8 miliardami let, kdy došlo k velkému třesku. Dále objasňuje, co je to prvotní polévka a z jakého materiálu vznikly planety a hvězdy.
Pasáž se věnuje tématu přílivu a odlivu, které popisuje jako nejzajímavější a současně nejsilnější projevy Měsíce na Zemi.
Návod na domácí výrobu funkčního dalekohledu.
Jak se vlastně staví největší radiový dalekohled na světě? Tím, že se spojí antény v různých zemích a vytvoří jediná superpočítačová síť, díky níž astronomové obdrží obrázky vesmíru s obrovským rozlišením. Tato síť se totiž chová jako jeden teleskop s poloměrem o velikosti třeba celého kontinentu. Mezinárodní projekt tak umožní otevřít naprosto novou éru radiové astronomie, díky níž nahlédneme do bezprostřední blízkosti černých děr.
Jeden z prvních optických mikroskopů sestrojil Anthony van Leeuwenhoek. Tyto mikroskopy dokázaly obraz zvětšit až 500x. Anthony van Leeuwenhoek poprvé uviděl krvinky a bakterie a stal se tak objevitelem mikroorganismů. Jak funguje optický mikroskop vám objasní Dr. Michael Londesborough v pořadu Lovci záhad.
Ukážeme si, že fyzika nejsou kouzla, i když to tak někdy může vypadat. Do květináče dáme nožík rybičku. Při pohledu z určitého úhlu není rybička vidět, jelikož mezi ní a očima je stěna květináče. Ale když do květináče nalijeme vodu, tak najednou rybičku uvidíme, protože světlo se na hladině vody láme. Jak je možné, že vidíme za roh?
Co bylo dřív: Galaxie nebo její černá díra? Astrofyzikové z Evropské jižní observatoře snad budou moci na tuto otázku odpovědět. Našli totiž velmi neobvyklý jev, osamocenou černou díru. Černé díry a její aktivní formy totiž obvykle leží uprostřed galaxií. Objev pět miliard let vzdáleného kvasaru ale ukázal, že tyto vesmírné úkazy by si mohly díky výtryskům hmoty a energie do nedaleké galaxie vytvořit nové hvězdy a galaxii si pak přitáhnout. Jinými slovy: nové černé díry si mohou vytvořit vlastní galaxii a tu si pak obléknout.
Hubbleův teleskop je nejznámějším dalekohledem v historii umístěným v kosmu. Způsobil revoluci v mnoha oborech astronomie. Nachází se totiž vysoko nad chvějící se zemskou atmosférou a má nerušený výhled do celého vesmíru. Navíc může sledovat ultrafialové a infračervené záření, které je nedostupné pozemským dalekohledům, protože atmosféra je pohlcuje. Astronomové vyslali do vesmíru ještě další mnohé družice, které umožní nevídaná pozorování.
Každou noc po celý rok Velmi velký dalekohled Evropské jižní observatoře otevírá své obří oči a prohlíží si překrásnou jižní oblohu. Každé oko je tvořeno velkým zrcadlem o poloměru 8,2 metru. Jeho úkolem je shromažďovat světlo a odrážet jej do optického systému, který pak sestaví ostrý obraz vesmíru. Udržet tyto oči jasné je však náročný úkol. Zrcadla se musí pravidelně čistit, protože i tenká vrstva prachu na něm zkresluje jeho vidění.
10 400
461
2 625
917
66
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
