15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Ernest Denis byl francouzský historik a politik, který se vyznačoval mimořádným zájmem o české, resp. československé prostředí. Byl velkým podporovatelem malého národa na cestě k samostatnému státu. V ukázce zazní komentáře historiků k jeho osobě, ale i citace z textu Ernesta Denise.
Korejská válka probíhající v letech 1950-1953 patří k hlavním konfliktům studené války. Jak ale vypadala situace v Koreji před válkou a jak probíhal začátek konfliktu? Jeho kořeny můžeme vystopovat už ve 2. světové válce a vedou do Sovětského svazu. Jak to? O tom se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
Česká družina byla v podstatě předchůdkyní československých legií v Rusku. Byla složena z dobrovolníků, kteří žili již před 1. světovou válkou v Rusku a chtěli být součástí ruské armády, po boku které by mohli bojovat proti Rakousku-Uhersku. Pojďme společně zhlédnout video, ve kterém je Česká družina představena.
Zhlédněte výpověď založenou na zápiscích z deníků vojáků z první světové války, kteří se účastnili balkánského tažení. Zobrazuje zejména drsnou realitu pochodu zajatců, zejména pak problémy se zásobováním, což se projevovalo např. i případy kanibalismu.
Vypravíme se do ukrajinské osady Katričivka, abychom nahlédli do historie jedné z největších novodobých tragédií, ukrajinského hladomoru. Historici se domnívají, že se jednalo o záměrně organizovanou akci s cílem dokončit kolektivizaci a donutit venkov k poslušnosti.
Skutečnost, že jaderná elektrárna Barsebäck stojí na hranici dvou států – Dánska a Švédska –, vzbudila podobnou pozornost, jako svého času česká jaderná elektrárna Temelín u Rakušanů. Pasáž přináší pohled na situaci.
Prohlédneme si baskické město Vitoria, které vzniklo již koncem 12. století. Zachovalé historické centrum tvoří středověké věže a renesanční paláce. Ulice jsou dodnes pojmenované po středověkých řemeslnících. Na řadě míst běžně najdeme pohyblivé chodníky pro usnadnění pohybu v kopcovitém terénu. Na předměstí se nachází mokřady chráněné Ramsarskou úmluvou.
Více než 100 let trvá boj italské mafie se zákonem. Mezi nejznámější mafiánské organizace patří sicilská Cosa Nostra, na kterou se zaměří reportáž pořadu Horizont ČT24 (2025). Dozvíme se o historickém vývoji i současnosti této organizace, a také o tom, jaké má negativní dopady na italskou ekonomiku. Podrobnější informace poskytne politoložka Miroslava Ferrarová.
V Čechách se dodnes daří chovu koní. Hřebčín Kladruby nad Labem a kulturní krajina kolem něj jsou domovem jedinečné živé památky – starokladrubského koně. Již Rudolf II. jej povýšil na císařský dvorní hřebčín a od těch dob je zde unikátní české plemeno šlechtěno pro ceremoniální účely panovnických dvorů. Od roku 2019 byl hřebčín spolu s okolní polabskou krajinou zařazen na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
V roce 2000 začala v Izraeli tzv. druhá intifáda, další pokračování ozbrojených střetů na území státu Izrael. Vleklý spor mezi Židy a Palestinci se táhne již od konce druhé světové války a vyhlášení státu Izrael v roce 1948. Palestinci tehdy odmítli akceptovat plán OSN na rozdělení historické Palestiny mezi Židy a Palestince. Na počátku 90. let začal tzv. mírový proces na Blízkém východě, který však odmítají především radikálové na obou stranách. Právě nepokoje v roce 2000 mírový proces výrazně zkomplikovaly. Dnes jsou vztahy mezi oběma etniky o poznání klidnější, byť k úplnému míru mají daleko.
Jak poznamenala anexe Krymu jeho ruské obyvatele?
Při nepokojích v Almaty v lednu 2022 vydal kazašský prezident ozbrojeným silám rozkaz střílet do demonstrantů, což vyvolalo mezinárodní pobouření. Protesty kvůli zdražení pohonných hmot si vyžádaly desítky mrtvých, stovky zraněných a tisíce zatčených. K celé situaci se vyjadřuje odborník na postsovětský prostor Ondřej Soukup.
13 495
756
4 597
1 302
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.