15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Ve Lvově si prohlédneme výrobu niněry, což je unikátní strunný hudební nástroj na první pohled připomínající housle, avšak se zcela odlišným způsobem hry i výsledným zvukem. Při sledování výrobního procesu, který zabere až několik týdnů, se dozvíme také něco o její historii. Kdysi se na niněru hrálo v celé Evropě, dokonce i u nás, pak však upadla v zapomnění.
V roce 1996 byl Lednicko-valtický areál zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Díky tomu se podařilo postupně opravit řadu památek a výrazně se zvýšil počet turistů z Česka i zahraničí, což vítají zejména hoteliéři a restauratéři. Negativní stránkou je zejména dopravní situace a omezený rozvoj obcí a podnikatelských aktivit v areálu. Přesto výhody zápisu památky do seznamu UNESCO převažují, areál se dočkal rekonstrukcí za více než 1 miliardu korun.
V reportáži z pořadu Objektiv (2013) se vydáme na Podkarpatskou Rus, která byla před druhou světovou válkou jedním z významných center židovské kultury v Evropě. Početné židovské komunity tehdy existovaly téměř v každé vesnici, než jejich historii tragicky přerušila válka. Dozvíme se o životě a historii Židů v této oblasti a navštívíme některé z mnoha synagog, hřbitovů a dalších památek, jež připomínají tuto bohatou minulost.
Reportér Karel Rožánek popisuje důsledky druhé války o Náhorní Karabach (listopad 2020). Vysvětluje, v jakém stavu se region nachází a proč se Arméni nechtějí vystěhovat ze svých domovů na základě právě podepsané mírové dohody, která prakticky potvrzuje vítězství ázerbájdžánské strany a porážku etnických Arménů.
Před druhou světovou válkou byla mezi obyvateli Běloruska až třetina Židů. Válku většina z nich nepřežila a ti, co přežili, z většiny odešli do Izraele. Ze synagog jsou teď restaurace a tělocvičny. Tradiční předměty, které Židé používali, jsou ztracené na půdách.
Jaké jsou důsledky gruzínsko-abchazského konfliktu a jaká je budoucnost soužití Gruzínců a Abcházců?
První Češi se do vzdáleného Banátu vydali již před dvě stě lety. Zlákaly je sem sliby banátského podnikatele se dřevem Magyarlyho. Život v hustě zalesněném regionu dnešního Rumunska nebyl vůbec jednoduchý a řada příchozích Čechů byla velmi zklamána. Přesto v roce 1823 vznikla první česká vesnice v Banátu Svatá Alžběta, která však později zanikla. Šest českých vesnic v Banátu existuje dodnes, stejně tak zůstala místním obyvatelům původní řeč jejich předků. A nejen to.
V roce 1987 se vydala na cestu kolem světa pětičlenná posádka kopřivnické Tatry. Jejím cílem bylo představení Československa a jeho výrobků v zahraničí a navázání zajímavých kontaktů. Účastníci výpravy urazili přes dvě stě tisíc kilometrů a během cesty byli například v Guatemale obviněni ze špionáže. Výpravu také zasáhla tragická smrt jednoho z jejích účastníků. Po třech letech se posádka Tatry vrátila do zcela nových společenských poměrů. Původní účel cesty tak zůstal v podstatě nenaplněn.
1. máj – Svátek práce se dnes slaví jako mezinárodní svátek všech pracujících. Jeho původ je spojen s dělnickým hnutím a sahá do druhé poloviny 19. století, přičemž hlavním impulsem ke vzniku byly manifestace v USA a poprava čtyř dělnických předáků. U nás se slavil poprvé v roce 1890 a za první republiky se stal státním svátkem. Původně celonárodní a jednotné oslavy se postupně rozrůznily a jednotlivé politické strany si Svátek práce začaly organizovat po svém.
Už během závěrečných měsíců druhé světové války se rodil první mezinárodní soudní tribunál, který nakonec zasedl symbolicky v Norimberku, ve městě, kde dříve probíhaly nacistické sjezdy a kde byly v roce 1935 vyhlášeny rasové zákony. Proces s představiteli nacistického režimu byl v mnohém průlomový. Úryvek z pořadu Hydepark civilizace (2020) nabízí nejen pohled právníka a historika na samotný tribunál, ale zprostředkovává i unikátní záběry, které sloužily jako důkaz během procesu.
Letní olympijské hry v roce 1984 se konaly v americkém Los Angeles bez účasti většiny zemí socialistického světa. Důvodem byla odveta za bojkot olympijských her v Moskvě (1980) ze strany některých zemí Západu. Celá řada skvělých československých sportovců na vrcholu kariéry tak z důvodu politického rozhodnutí přišla o jedinečnou šanci bojovat o olympijské medaile. Jak na tuto křivdu vzpomínají?
V 19. století odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Mohli zde získat levně půdu, zakládat podniky, mít vlastní školství a vlastní samosprávu. Přistěhovalci byli osvobozeni na dobu dvaceti let od daní a zproštěni vojenské povinnosti. Osud této menšiny byl ve 20. století tragický, protože se ocitla mezi několika mlýnskými kameny. V době druhé světové války se její příslušníci hromadně hlásili do československé armády.
13 882
779
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.