15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Rok 1989 byl neobyčejně bohatý na události. V únoru začaly v Polsku tzv. rozhovory u kulatého stolu, následně události ve východním bloku nabraly neuvěřitelný spád. Na konci roku byl již sovětský blok v troskách. Podívejte se na sestřih nejvýznamnějších událostí, ke kterým v roce 1989 došlo.
Letní olympijské hry v roce 1984 se konaly v americkém Los Angeles bez účasti většiny zemí socialistického světa. Důvodem byla odveta za bojkot olympijských her v Moskvě (1980) ze strany některých zemí Západu. Celá řada skvělých československých sportovců na vrcholu kariéry tak z důvodu politického rozhodnutí přišla o jedinečnou šanci bojovat o olympijské medaile. Jak na tuto křivdu vzpomínají?
V čem se liší dvě světové války z hlediska dopadů na civilní obyvatelstvo? Jaké důsledky měly akce jednotlivých znepřátelených stran na občanskou společnost i vojsko? Jaké byly rozdíly v životech obyčejných Čech. Srovnání těchto řekněme měkkých důsledků válek provedou historici ve videu z pořadu Historie.cs.
Smysl obnovených olympijských her byla oslava amatérského sportu. Netrvalo ale dlouho a z amatérských her se staly hry profesionální. Tlak na výkon spolu s komerčním úspěchem této akce vedl ke zvyšování výkonů nad limity fyzických možností člověka ve sportu obecně. Kdo tedy dnes vítězí?
Jedna z největších ropných velmocí světa Saúdská Arábie měla donedávna velmi dobré vztahy s USA. To se však vlivem rozdílného postoje k cenám ropy i vztahu k Rusku v nedávné době změnilo. V důsledku toho posiluje svůj vliv na Blízkém východě Čína, která se snaží využít ochlazení arabsko-amerických vztahů a uzavřela se Saúdskou Arábií řadu investičních dohod.
Brusel je hlavní město Belgie, ale také sídlo NATO a mnohých institucí Evropské unie. Mezi symboly Bruselu ovšem patří i Atomium, stavba postavená u příležitosti mezinárodní výstavy Expo 58, a soška zobrazující malého chlapce čurajícího do fontány. O těchto dvou symbolech vypráví spolupracovník Objektivu Ivan Bareš.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje válku v Bosně mezi lety 1992 až 1995.
Kolumbie je pestrá nejen z hlediska přírodních krás, ale i společensky a etnicky, proto je považována za jednu z nejmagičtějších zemí světa. Navštívíme region Cauca v jihozápadní části země, kde je mnoho farem, které pěstují tropické ovoce (dnes převážně banány). Globální oteplování v této oblasti výrazně změnilo charakter pěstování zemědělských plodin.
Největší květinový park Evropy Keukenhof se nachází v nizozemské provincii Jižní Holandsko. Každoročně tu vykvete sedm milionů tulipánů, narcisů, hyacintů, modřenců a dalších květin, které obdivují tisíce návštěvníků. Věhlasné jsou i květinové průvody s vyzdobenými alegorickými vozy a největší květinová burza v nedalekém Aalsmeeru.
Reportáž Objektivu z 2. února 2025 vás seznámí s dědictvím židovské kultury ve městě Lodž, které před 2. světovou válkou bylo domovem asi 200 tisíc Židů a živou, multikulturní lokalitou. Válku přežilo jen asi 10 tisíc lodžských Židů. I přesto je v dnešní Lodži možné se s židovským dědictvím setkat, třeba díky několika restauracím, v nichž můžete ochutnat tradiční židovskou kuchyni.
Reportáž z pořadu Objektiv (2025) nás zavede na skotské souostroví Vnější Hebridy, kde si prohlédneme oblíbená turistická místa. Navštívíme prehistorické památky nebo muzeum, kde uvidíme, jak se na Hebridách dříve žilo. Objevíme také rašelinové močály, rozkvetlé pláně, zelené kopce i bílé pláže s blankytně modrým oceánem.
Gastronomie se stala každodenní součástí života Basků, v regionu dokonce vzniklo množství gastronomických spolků. V reportáži si prohlédneme několik tamních restaurací. Oblíbeným baskickým pokrmem je obložený chlebíček pintxos, který existuje v mnoha variantách. Velmi populární jsou také ryby, sýry a alkoholický nápoj sidra.
13 576
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.