02:32
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
V roce 2016 uplynulo sto let od začátku provozu Transsibiřské magistrály. Pořad představuje tuto nejdelší železniční trať světa. Jaké jsou její parametry a historie? Jaká je současná podoba cestování na ní?
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
Pořad věnovaný Severnímu Irsku seznamuje diváky s hrozbou, že tato země bude ovládána přímou vládou z Londýna. Ukazuje politické pozadí a demonstruje, jak se tamní politické strany nedokážou dohodnout na sestavení lokálního kabinetu.
Výroba krajek v Belgii probíhá již více než 800 let. Největší rozvoj nastal v 16. století společně s tvorbou gobelínů, které můžeme najít také na českých zámcích. I v současnosti je poptávka po krajkách a gobelínech stále vysoká, jelikož se jedná o uznávané ruční práce.
Za území Transylvánie neboli Sedmihradska dnes považujeme celou západní část Rumunska plnou nádherné divoké přírody. Navštívíme zachovalé středověké město Segešvár, rodiště Vlada III. Draculy. Také se dozvíme o historii sedmihradských Sasů, kteří sem přišli již ve 12. století. Nakonec se vydáme na venkov, kde se chovají ovce a pěstují brambory i vinná réva.
Dne 24. 2. 2022 vypukl vojenský konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Nejedná se však o první vojenský střet mezi těmito sousedními zeměmi a jejich občany.
Ve Lvově si prohlédneme výrobu niněry, což je unikátní strunný hudební nástroj na první pohled připomínající housle, avšak se zcela odlišným způsobem hry i výsledným zvukem. Při sledování výrobního procesu, který zabere až několik týdnů, se dozvíme také něco o její historii. Kdysi se na niněru hrálo v celé Evropě, dokonce i u nás, pak však upadla v zapomnění.
Pozapomenutý konflikt ke konci roku 2022 znovu rozhořívá. Kurdové jsou početný národ žijící především na území současných států Turecka, Sýrie, Iráku a Iránu. Nedávno pomohli porazit samozvaný Islámský stát a nyní očekávají podporu pro svůj hlavní cíl – vyhlášení nezávislého státu. Právě Turecko je však úhlavním nepřítelem Kurdů. Po nedávném atentátu v Istanbulu zesílily turecké útoky na kurdské pozice jak v Sýrii, tak v Iráku. Turecko navíc nahlas hovoří o pozemní operaci proti Kurdům, které obviňuje z přípravy atentátu. Ti však odpovědnost za atentát odmítají.
V Čechách se dodnes daří chovu koní. Hřebčín Kladruby nad Labem a kulturní krajina kolem něj jsou domovem jedinečné živé památky – starokladrubského koně. Již Rudolf II. jej povýšil na císařský dvorní hřebčín a od těch dob je zde unikátní české plemeno šlechtěno pro ceremoniální účely panovnických dvorů. Od roku 2019 byl hřebčín spolu s okolní polabskou krajinou zařazen na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k zachování nemateriálního kulturního dědictví. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i valašský odzemek, improvizovaný mužský tanec skočného rázu charakteristický pro celý karpatský oblouk. Jak vypadá a kde se vzal?
Největší jihokorejský ostrov Čedžu je vulkanického původu. Nalezneme zde unikátní tufové hory a krátery, díky kterým byl ostrov zařazen mezi nových 7 divů přírody. Mimo přírodu je ostrov zajímavý i tradicemi. Jednou z místních zvyklostí je čajový obřad, který pomáhá nalézt vnitřní klid a harmonii. Po obřadu uvidíme také pěstování jeho hlavní přísady. Čaj však není jedinou plodinou, jež se na ostrově pěstuje - za zmínku stojí i pěstování mandarinek, pro které na ostrově panují ideální podmínky.
11 731
629
3 574
1 051
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.