15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Jméno Karla Lukase nepatří mezi ty známé, přitom jeho životní osudy by vydaly na román. Prošel československými legiemi, byl významnou postavou při budování pohraničního opevnění, bojoval v Africe i Evropě a na konci války dosáhl významného postu – stal se vojenským a leteckým přidělencem československé vlády v USA.
Významný politik, disident, novinář, překladatel, exministr obrany, bývalý velvyslanec v Rusku a kancléř prezidenta Václava Havla vypráví svůj velký životní příběh 20. století. Luboš Dobrovský vzpomíná na své rodné město Kolín, kde byl ve zdejší továrně Draslovka vyráběn plyn cyklon B, který Němci používali jako smrtící jed pro Židy v plynových komorách. Norimberským zákonům neunikla ani Dobrovského židovská rodina. Tatínka čekal transport do Terezína a Osvětimi. Kolínský most se tak pro Luboše Dobrovského stal pomníkem tatínkova odchodu a utrpení Židů.
Americko-kubánské vztahy prošly od počátku 20. století velkými proměnami. Silný vliv Spojených států amerických na Kubě zpřetrhal po roce 1959 kubánský vůdce Fidel Castro, který se výrazně orientoval na spolupráci se zeměmi východního bloku a zejména se Sovětským svazem. Vrcholem napětí pak byla tzv. Karibská krize v roce 1962, kdy byl svět na pokraji jaderného konfliktu. Po nástupu Raúla Castra k moci v roce 2006 se vyhrocené vztahy začaly opět pozvolna proměňovat.
Dokumentární cyklus Zmařené naděje zkoumá dramatickou éru 20. a 30. let. Osmidílná série přináší osudy mužů, žen a dětí z Francie, Německa, Itálie, Velké Británie, Rakouska, Švédska, Polska a Sovětského svazu pomocí deníků, dopisů a pamětí.
Postavit hvězdu mezi hvězdami. Tak znělo zadání pro architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla (1677–1723). Jeho výsledkem je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, nejoriginálnější příklad takzvané barokní gotiky. Kostel stojící nad Žďárem nad Sázavou obklopuje ambit, který je s centrální stavbou kompozičně propojen. Celkově nevelký centrální kostel se vymyká jakémukoliv popisu. I proto byl roku 1994 zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Reportáž o nástupu pravicového brazilského prezidenta Jaira Bolsonara a jeho populistické politice (držení zbraní, omezení ochrany přírody).
V březnu 2023 uplynulo přesně 50 let od doby, kdy se z Vietnamu stáhly poslední americké bojové jednotky. Odchodem vojáků skončilo přímé americké zapojení do konfliktu. Ten ale trval ještě další dva roky. O válečném traumatu vietnamské války a o tom, jak neúspěch ve Vietnamu ovlivnil zahraniční politiku USA, hovoří amerikanista Kryštof Kozák.
V září roku 2014 proběhlo ve Skotsku referendum o tom, zda má být Skotsko nezávislou zemí. V něm se 55 % hlasujících vyjádřilo pro setrvání Skotska ve Spojeném království. Dva roky nato však proběhlo ve Velké Británii další referendum – o možném vystoupení Británie z Evropské unie. Britové z EU odešli, ale výsledek referenda o Brexitu v rámci samotného Skotska byly jiný – většina Skotů chtěla v Evropské unii setrvat. Proto nyní skotští nacionalisté upozorňují na zásadní změnu poměrů a potřebu nového referenda o nezávislosti. To však londýnská vláda odmítá s tím, že referendum o nezávislosti není možné ani ne po deseti letech opakovat.
Tématem pořadu je výprava na Island za tisícem vodopádů, největším evropským ledovcem i nejkratší řekou.
První Češi se do vzdáleného Banátu vydali již před dvě stě lety. Zlákaly je sem sliby banátského podnikatele se dřevem Magyarlyho. Život v hustě zalesněném regionu dnešního Rumunska nebyl vůbec jednoduchý a řada příchozích Čechů byla velmi zklamána. Přesto v roce 1823 vznikla první česká vesnice v Banátu Svatá Alžběta, která však později zanikla. Šest českých vesnic v Banátu existuje dodnes, stejně tak zůstala místním obyvatelům původní řeč jejich předků. A nejen to.
Severozápadní fjordy představují Island v jeho celé kráse. Na Islandu není nouze o místa, která člověka nutí sledovat velkolepá představení přírody. Najdeme zde vodopád Dynjandi tvořený sedmi kaskádami. Nedaleko se nachází oblast fjordů Strandir, která je nejméně obydleným územím na východním pobřeží. Prohlédneme si městečko Hólmavík a v Muzeu magie a čarodějnictví se dozvíme ledacos o islandské mytologii. Naší poslední zastávkou bude Djúpavík s továrnou na zpracování slanečků. Ta dnes slouží jako galerie.
Miroslav Karas provází diváky hlavním městem Lotyšska, Rigou. Ukazuje její pamětihodnosti a seznamuje s její historií.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.