15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Vypravíme se na ostrov Lewis a Harris ze skotského souostroví Vnější Hebridy, kde se vedle angličtiny mluví i skotskou gaelštinou. Seznámíme se s jednou místní rodinou a jejím životem. Poznáme také přírodní prostředí tohoto ostrova, k němuž neodmyslitelně patří ovce, z jejichž vlny se vyrábí slavný hebridský tvíd. Výroba této látky má svá specifická pravidla.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje válku v Bosně mezi lety 1992 až 1995.
V Turíně nenajdete takové davy turistů jako v Římě nebo Florencii. Zato je to odsud kousek do Francie. Její šmrnc se promítl i do atmosféry města. Přesto tu ale zažijete pohodovou a domácí atmosféru.
Paříž má mnoho přezdívek, např. město módy, metropole lásky, pokladnice umění a architektury či město nad Seinou. Je známá i pod slangovým názvem Paname. Řeka Seina tvoří páteř celého města a je důležitou dopravní tepnou. Její nábřeží je místem hojně navštěvovaným místními i turisty. Míst, která turisté navštěvují v centru Paříže, je ale daleko víc. Pojďte se s námi za nimi vydat.
Sokolnictví v České republice a dalších jedenácti zemích je již od roku 2010 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Ještě nikdy předtím se nestalo, aby jednu kulturní památku nominovalo tolik zemí najednou. Sokolnictví má u nás však tradici již více než tisíciletou a přišlo k nám z Orientu. Ve středověku byl sokolník osobou blízkou samotnému panovníkovi. Malé sokolnické muzeum najdete i na Pražském hradě.
Tzv. kaliningradskou oblast získal Sovětský svaz po konci druhé světové války. Dnes je tato oblast součástí Ruské federace, i když s ní nemá společné hranice. Část zboží do oblasti proudila před zahájením války na Ukrajině přes Litvu. V důsledku zostřených protiruských sankcí zemí Evropské unie však není železniční doprava přes Litvu možná. Rusko proto začalo Litvě vyhrožovat.
Reportáž o nástupu pravicového brazilského prezidenta Jaira Bolsonara a jeho populistické politice (držení zbraní, omezení ochrany přírody).
Pevnost La Mola na nejvýchodnějším bodě Menorky měla chránit přístup do mahonského přístavu, kde se zásobovaly britské a francouzské obchodní lodě. Než však byla pevnost dostavěna, přestala odpovídat tehdejším trendům, od 90. let se postupně rozpadala, dnes je snaha o její zachování. Video mimo jiné připomene dějiny ostrova a vliv Britů a Francouzů.
Ve dnech 4. až 11. února 1945 probíhala jaltská konference, na které se řešila jak koordinace vojenských operací, tak nutnost bezpodmínečné kapitulace Německa a Japonska. V rozhovoru s historikem zazní několik zajímavých postřehů k této konferenci.
V roce 1998 došlo k uzavření tzv. Velkopáteční dohody, která uzavřela více než 30 let trvající konflikt mezi protestanty a katolíky v Severním Irsku a s ním spojený terorismus. I když dodnes trvá klid, pořád se vyskytují drobné incidenty, naposledy kolem britského odchodu z Evropské unie. Jak obtížná byla cesta k tomuto kompromisu? Které kroky na cestě k němu byly nejnáročnější?
Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. Byla nejdéle vládnoucí panovnicí v britských dějinách a nejdéle vládnoucí ženou vůbec, na trůnu strávila více než sedmdesát let. Dostála tak slibu, který dala v den 21. narozenin, že bude svému lidu sloužit až do konce života.
Celou druhou polovinu 20. století nazýváme obdobím studené války. Eskalované napětí v rámci karibské krize se přeneslo také do střední Evropy. Československá lidová armáda byla uvedena do stavu bojové pohotovosti. Po zveřejnění tajných plánů Varšavské smlouvy v roce 2006 se dozvídáme o tehdy plánované útočné válce východního bloku proti Západu. Československá armáda pak měla být použita jako jakýsi předvoj sovětské armády v útoku na západní Evropu. Československo mělo tehdy největší procento lidí ve zbrani a nikdo si neuvědomoval, že bychom měli být pouhou obětí. Vše se mělo odehrát za masového použití jaderných zbraní. Poslechněte si šílené plány, na které naštěstí nedošlo.
13 495
756
4 597
1 302
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.