15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Na počátku 90. let začal tzv. mírový proces na Blízkém východě. Americká diplomacie v čele s tehdejším prezidentem Billem Clintonem přiměla k podepsání dohod obě znepřátelené strany, Židy i Palestince. Nadějný vývoj v oblasti se však pokazil v roce 2000, kdy začala tzv. druhá intifáda, ozbrojené palestinské povstání. Střety mezi Palestinci a izraelskou armádou si vyžádaly další tisíce mrtvých.
Přes 600 tisíc obětí, 13 milionů lidí bez domova, zdevastovaná města a mír v nedohlednu. Taková je bilance občanské války v Sýrii, kterou rozpoutalo krvavé potlačení demonstrací Arabského jara v roce 2011. Konflikt vyhnal za hranice státu 7 milionů lidí a vyvolal jednu z nejvážnějších humanitárních krizí světa. O současné situaci v Sýrii hovoří zahraniční zpravodaj ČT Václav Černohorský. Reportáž pochází z 15. března 2023.
Vyšší teploty nebo častější deště způsobují tání sezonního sněhu a především ledovců v Himálajích. Obojí zvyšuje hladiny řek i jezer a přináší v oblastech bleskové záplavy a následně i vysychání vodních toků. V ohrožení jsou desítky až stovky milionů lidí. O vlivu klimatických změn na politické spory o vodní toky pak následně hovoří politický a kulturní geograf Vladimír Baar.
Jak poznamenala anexe Krymu jeho ruské obyvatele?
Český politolog Tomáš Šmíd vysvětluje a analyzuje konflikt o Náhorní Karabach.
Ukázka ze zpravodajské relace obsahuje kromě komentáře také autentické záběry svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Tato akce měla za následek obrovské ztráty na životech. Zároveň ale vedla k tomu, že nebyla realizována invaze amerických vojáků do Japonska. Do týdne od události Japonské císařství kapitulovalo.
Světová výstava Expo 58 byla zajímavá díky první poválečné konfrontaci Východu a Západu. Pro Československo výstava znamenala nečekaný úspěch, náš pavilon v Bruselu zhlédlo tehdy více než šest milionů návštěvníků. Československé exponáty přihlášené do soutěže získaly desítky cen, diplomů a medailí, nejvíce ze všech účastníků.
Americko-kubánské vztahy prošly od počátku 20. století velkými proměnami. Silný vliv Spojených států amerických na Kubě zpřetrhal po roce 1959 kubánský vůdce Fidel Castro, který se výrazně orientoval na spolupráci se zeměmi východního bloku a zejména se Sovětským svazem. Vrcholem napětí pak byla tzv. Karibská krize v roce 1962, kdy byl svět na pokraji jaderného konfliktu. Po nástupu Raúla Castra k moci v roce 2006 se vyhrocené vztahy začaly opět pozvolna proměňovat.
Návštěva hlavního města Irska, Dublinu. Pořad ukazuje ta nejznámější místa oblíbená turisty, přibližuje atmosféru města a připomíná jeho historii.
Začátek ruské invaze na Ukrajině v únoru 2022 zásadně změnil bezpečnostní situaci na evropském kontinentu. Finsko a Švédsko nebyly do té doby na rozdíl od sousedního Norska součástí vojenského paktu NATO. Ruská agrese na Ukrajině je však přiměla vzdát se dlouhodobé vojenské neutrality a na jaře roku 2022 požádaly o vstup do Severoatlantické aliance. V samotném Švédsku upozorňují místní tajné služby na zvýšení bezpečnostního ohrožení země ze strany Ruska.
V okolí Kaliningradu se těží takzvané baltské zlato neboli sluneční kámen. Řeč je o jantaru, fosilizované pryskyřici stromů. S Miroslavem Karasem navštívíme jantarový lom, dílnu, kde se vyrábí jantarová bižuterie, a zavítáme na Kurskou kosu, 98 kilometrů dlouhý pás země obklopený mořem a tvořený převážně písečnými dunami.
Bělorusko je nejuzavřenější zemí v Evropě. Jeho hlavní město bylo během druhé světové války téměř zničeno, proto muselo být znovu vystavěno. Při cestě po širokých minských bulvárech se dozvíme i něco málo o tamním režimu, v němž jeden prezident vládne už více než dvě dekády. Na závěr navštívíme stálou cirkusovou scénu, která dodnes v zemích bývalého Sovětského svazu představuje oblíbenou formu zábavy.
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.