15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
V reportáži pořadu Objektiv (2024) se vydáme za nejznámějšími symboly hlavního města USA. Navštívíme budovu Nejvyššího soudu a Kapitol, uvidíme slavná muzea a galerie, zastavíme se u Washingtonova monumentu a zažijeme atmosféru oslav Dne nezávislosti.
V ulicích moderní megalopole Šanghaj se dozvíme o současné podobě Číny z hlediska politické situace i ekonomiky, která ovlivňuje celý svět. Poté se vydáme na venkov za připomenutím tradičních čínských hodnot, které byly uznávány před nástupem komunismu.
V květnu 2021 podnikl Izrael nálety na klíčová místa v Pásmu Gazy s cílem zlikvidovat několik důležitých členů organizace Hamás. Ta odpověděla raketovými nálety na izraelské území. Obě strany proti sobě podnikly několik dalších raketových útoků. Reportáž Horizontu ČT24 popisuje izraelské i palestinské nálety i následné nepokoje ze strany arabských obyvatel v izraelském městě Lod, přináší také pohled arabských obyvatel tohoto města na proběhlé nepokoje. Situaci v reportáži dále komentuje David Borek, zpravodaj ČT v Tel Avivu. Druhá polovina videa se věnuje historii konfliktu v Pásmu Gazy od 90. let až do současnosti.
Slavná Lennonova zeď na Kampě změnila v září 2022 svou podobu. Tu jí na popud radnice dali umělci ze sedmadvaceti zemí Evropské unie a také přizvaní malíři z Ukrajiny a Norska. Lennonova zeď je od 70. let 20. století pamětním místem, které je vnímáno jako symbol svobody a volnosti. Stala se tak i místem, kde lidé vyjadřovali své názory a protesty proti komunistickému režimu.
Socialistickým režimům v rámci východního bloku se nepodařilo nastartovat ekonomické reformy hospodářství, a režimy tak čelily neustálému nedostatku zboží a malé produktivitě práce. Týkalo se to i ČSSR a NDR v 70. letech minulého století. Jakým hlavním problémům se musely tyto státy postavit a proč se jim to vůbec nedařilo? Jakou roli v tom hrálo NSR?Zhroucení obou režimů v roce 1989 bylo zkrátka nevyhnutelné. Přesto jejich situace nebyla totožná.
Výtvarník Pavel Šťastný vysvětluje, jak vzniklo logo Občanského fóra a komentuje revoluční plakátovou tvorbu.
V roce 1991 začal krvavý rozpad Jugoslávie. Ve stejném roce schválila Rada bezpečnosti OSN mírovou misi UNPROFOR na jejím území. Účast československých vojáků na této misi schválila ještě federální vláda, na konci roku 1992 však došlo k rozdělení Československa. Právě mírový rozchod Čechů a Slováků byl pro mnohé obyvatele rozpadající se Jugoslávie těžko pochopitelný. Na paradoxní situaci a každodenní život v té době vzpomínají v pořadu Historie.cs tehdejší účastníci mise.
Pasáž z pořadu My, budovatelé nové republiky 1945-1948 (2024) vystihuje dobovou atmosféru před volbami v roce 1946, ve kterých vyhráli komunisté. Obsahovou část videa představují čtené dobové záznamy s rozdílnými názory na tehdejší volební kampaň. Povšimněte si vlajky Československé sociální demokracie s posunutými barvami oproti státní vlajce. Po roce 1948 se přestala používat.
Animovaný zeměpis zemí Evropské unie. Zábavnou formou předkládá fakta a pomáhá tak nejen dětem vytvořit si hrubou představu o tom, jak to v které zemi funguje. Dnes si společně poskládáme obrázek Rumunska.
Hlavní město Řecka má velmi dlouhou a bohatou historii. Jednou z nejznámějších starověkých památek světa je athénská Akropole, návrší s řadou antických staveb, které byly centrem tehdejšího Řecka. Athény jsou však živým městem, kde vedle starověkých děl můžeme obdivovat i současné moderní umění, včetně toho pouličního.
Polská vláda i nadále plánuje rozšíření povrchového dolu, který na naší straně hranice v Libereckém kraji přispívá k problémům s nedostatkem vody. Hranice mezi zeměmi mohou znamenat různý přístup k řešení problémů, ale přírodní procesy státní hranice neznají.
Na Islandu se vyskytuje řada sopek, jejichž exploze významně proměnily povrch tohoto ostrova a vytvořily na něm unikátní geomorfologické útvary. Ty lákají filmaře i astronauty. Jako první si prohlédneme sopečné jezero Mývatn, příhodně pojmenované podle komárů, které se v jeho blízkosti hojně vyskytují. Dále uvidíme pseudokrátery, lávové sloupy a na závěr gejzíry.
14 134
861
4 799
1 148
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.