15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Reportáž o překvapivé abdikaci malajsijského krále ukazuje politický systém této asijské země.
Jelikož je Malta katolickou zemí, Velikonoce mají pro tamní obyvatele velký význam. Oslavy těchto svátků probíhají úplně jinak než u nás, jak se přesvědčíme v následující reportáži. Součástí oslav je ztvárnění křížové cesty, kterou je možné si prohlédnout například na výstavách v miniaturním provedení s ručně vyráběnými figurkami nebo jako průvod ulicemi měst, kterého se účastní až 700 postav.
V ulicích moderní megalopole Šanghaj se dozvíme o současné podobě Číny z hlediska politické situace i ekonomiky, která ovlivňuje celý svět. Poté se vydáme na venkov za připomenutím tradičních čínských hodnot, které byly uznávány před nástupem komunismu.
Před dvaceti lety, v březnu 2001, zničili islámští extremisté nenahraditelnou dvojici kamenných Buddhů v afghánském Bámjánu, pocházejících z přelomu 6. a 7. století. Ačkoliv se proti tomuto barbarství extrémního islámu stavěla celá řada muslimů, podle tehdejšího tálibánského vůdce jejich existence odporovala Koránu. Tálibán se mstil i politicky. Místní se na likvidaci odmítali podílet a slova jako Tálibán nebo Afghánistán tehdy vstoupily do myslí lidí po celém světě. Za pár měsíců poté došlo k teroristickému útoku 11. září na Světové obchodní centrum.
Gruzínsko-abchazský konflikt stále trvá. Jaké jsou důsledky bojů v gruzínsko-abchazském konfliktu a jak vypadá hranice mezi Gruzií a Abcházií?
Moldavsku se za komunistických dob říkalo „zahrádka Sovětského svazu". Je tu hodně slunce, daří se zde zemědělství a ovoce je tu prý nejsladší na světě. Jezdili sem na rekreaci turisté z ostatních sovětských zemí. Dnes je již všechno jinak. Tahle malá chudá země sevřená mezi Ukrajinou a Rumunskem patří dnes k nejméně navštěvovaným turistickým destinacím v Evropě. Přesto se tu dají najít nemálo zajímavá místa a svět, který se jakoby zastavil v čase.
Městečko Kotor na pobřeží Jaderského moře je považováno za nejhezčí místo Černé Hory. Od roku 1979 je na seznamu světového dědictví UNESCO. Malebné uličky Kotoru jsou plné koček, které tu mají dokonce i vlastní muzeum a kavárny. Nedaleko města protéká řeka Tara, oblíbená pro adrenalinové sporty.
Litevci jsou hrdý národ a na těžké období komunismu nezapomínají. Miroslav Karas ukazuje místa, které připomínají období, kdy Sovětský svaz chtěl tento národ srazit na kolena.
Fotbalové mistrovství světa se v roce 1934 konalo ve fašistické Itálii. Itálie i Německo snily o společném finále, průběh samotného turnaje se pak snažili ovlivnit oba fašističtí vůdci Mussolini i Hitler. „Vysněné“ finále Itálie versus Německo se však nekonalo. V semifinále totiž Němci nestačili na československé fotbalisty, kterým podlehli před očima samotného Adolfa Hitlera 1:3. Finálový zápas Itálie : Československo patrně silně ovlivnil rozhodčí, který se před zápasem sešel s Mussolinim a během hry toleroval místy až brutální hru Italů. Po jednom z řady italských faulů padla i vyrovnávací branka Italů. Českoslovenští fotbalisté sice dosáhli historického úspěchu, ale zůstal jim pocit, že zlato jim bylo doslova ukradeno.
Letní olympijské hry v roce 1984 se konaly v americkém Los Angeles bez účasti většiny zemí socialistického světa. Důvodem byla odveta za bojkot olympijských her v Moskvě (1980) ze strany některých zemí Západu. Celá řada skvělých československých sportovců na vrcholu kariéry tak z důvodu politického rozhodnutí přišla o jedinečnou šanci bojovat o olympijské medaile. Jak na tuto křivdu vzpomínají?
Dokumentární cyklus Zmařené naděje zkoumá dramatickou éru 20. a 30. let. Osmidílná série přináší osudy mužů, žen a dětí z Francie, Německa, Itálie, Velké Británie, Rakouska, Švédska, Polska a Sovětského svazu pomocí deníků, dopisů a pamětí.
Reportáž o pandemii španělské chřipky, která si po první světové válce vyžádala víc než 50 milionů obětí.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.