15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
V průplavu Rýn–Mohan–Dunaj, který často bývá dáván jako příklad v souvislosti s plánovaným kanálem Dunaj–Odra–Labe, klesá množství přepraveného zboží. Kontejnery se v poslední době téměř nevozí. Navíc se vodní cesta potýká se suchem. Vlivem kanálu se také změnil ráz krajiny. Jaké jsou tedy přínosy průplavu dnes?
Souostroví Lofoty, které leží až za polárním kruhem, je jedním z nejkouzelnějších míst Norska. Lidé se tu od pradávna živí rybolovem. I dnes představuje rybolov významný zdroj obživy místních obyvatel. Všudypřítomné tresky dodávají ostrovům působivou atmosféru. Tresky se tu suší na speciálních sušácích v sezoně doslova všude.
Lucemburský region Mullerthal neboli údolí mlýnů připomíná svou geomorfologií krajinu Švýcarska. Centrem regionu je nejstarší lucemburské město Echternach. Prohlédneme si městské hradby z 10. století, benediktinské opatství nebo pozůstatky římské vily.
Vypravíme se do Budapešti, kde si prohlédneme místní nejznámější pamětihodnosti: Budínský hrad, budovu maďarského parlamentu, Rybářskou baštu, více než stovku termálních pramenů, největší zemědělské muzeum v Evropě a spousty dalších unikátních architektonických, uměleckých i přírodních památek.
Vypravíme se do ukrajinské osady Katričivka, abychom nahlédli do historie jedné z největších novodobých tragédií, ukrajinského hladomoru. Historici jsou přesvědčeni, že se jednalo o záměrně organizovanou akci s cílem dokončit kolektivizaci a donutit venkov k poslušnosti.
Dne 13. září 1993 podepsali izraelský premiér Jicchak Rabin a palestinský předák Jásir Arafat ve Washingtonu přelomovou smlouvu. Palestinci v ní uznali existenci Státu Izrael a ten na oplátku uznal Arafatovu Palestinskou osvobozeneckou organizaci za partnera v jednání. Součástí dohody bylo i vytvoření tzv. palestinské samosprávy na izraelském území. Mírový proces se od počátku 90. let poněkud zablokoval a Palestinci svůj stát stále nemají. Jak vypadaly palestinsko-izraelské vztahy o čtvrtstoletí později přibližuje reportáž Událostí ze září 2018.
Přehledné shrnutí amerického volebního systému, ve kterém počet hlasů nutně neznamená výhru. Kdo jsou takzvaní volitelé a jakou roli hrají swing states neboli klíčové státy?
V roce 1967 proběhla tzv. šestidenní válka, další ze série válečných střetů na Blízkém východě. Izrael tehdy zahájil tzv. preventivní válku proti svým arabských sousedům: Egyptu, Sýrii a Jordánsku. Během šesti dnů Izrael vojensky jasně zvítězil a definitivně obhájil svoji nezávislost. Pro Palestince žijící na území státu Izrael znamenala drtivá porážka arabských států začátek izraelské okupace. Reportáž k 50. výročí událostí byla odvysílána v červnu 2017.
Český politolog Tomáš Šmíd vysvětluje a analyzuje konflikt o Náhorní Karabach.
Pevnost La Mola na nejvýchodnějším bodě Menorky měla chránit přístup do mahonského přístavu, kde se zásobovaly britské a francouzské obchodní lodě. Než však byla pevnost dostavěna, přestala odpovídat tehdejším trendům, od 90. let se postupně rozpadala, dnes je snaha o její zachování. Video mimo jiné připomene dějiny ostrova a vliv Britů a Francouzů.
V listopadu 1938 došlo na území Německa a Rakouska (ale také např. v Sudetech) k násilí na židovském obyvatelstvu. Záminkou k nacistickému pogromu se stal atentát na německého diplomata Ernsta von Ratha v Paříži. Během noci byly židovské domy a obchody napadány, rabovány a vypalovány. Došlo ke zničení mnoha modliteben a synagog, Židé byli biti či zatčeni. Křišťálová noc se stala předzvěstí budoucího holocaustu.
Reportáž a rozhovor se sinoložkou Olgou Lomovou o 40. výročí od začátku hospodářských reforem čínského vůdce Teng Siao-pchinga, které nastartovaly bezprecedentní růst ekonomiky.
14 092
798
4 786
1 366
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.