15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Čím lze charakterizovat období od atentátu na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este do vydání manifestu Mým národům? Mysleli si tehdy lidé, že může vypuknout tak zdrcující válka? Jak se vyvíjely požadavky Rakouska-Uherska vůči Srbsku? A jaké postavení v té době zaujalo Německo? Do kontextu Evropy v předvečer války nás uvedou historici v pořadu Historie.cs.
Christian Burger vystudoval v NDR hotelovou školu, ačkoliv se chtěl věnovat humanitním vědám. Politický režim vnímal jako omezující faktor, který mu zabránil ve studiu. Pokusil se proto o emigraci na „Západ“. Byl jedním z prvních žadatelů o azyl na půdě pražské ambasády SRN. Ve druhé polovině roku 1989 fungoval jako mluvčí masy obléhající tento pražský úřad směrem k orgánům SRN. Po emigraci se stal pedagogem vzdělávajícím učně pro gastronomické obory.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Jméno Karla Lukase nepatří mezi ty známé, přitom jeho životní osudy by vydaly na román. Prošel československými legiemi, byl významnou postavou při budování pohraničního opevnění, bojoval v Africe i Evropě a na konci války dosáhl významného postu – stal se vojenským a leteckým přidělencem československé vlády v USA.
Dne 24. 2. 2022 vypukl vojenský konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Nejedná se však o první vojenský střet mezi těmito sousedními zeměmi a jejich občany.
Navštívíme hrad Bran ležící v rumunské oblasti Transylvánie neboli Sedmihradska. Tento hrad získal svou popularitu hlavně po vydání románu o Drákulovi, který měl údajně na tomto hradě sídlit. Jak to ale bylo doopravdy?
Norsko je země nabízející kromě úchvatné přírody hned několik evropských i světových nej. Návštěva některých z nich nás čeká během „malé skandinávské road movie”, která začíná na jihu Norska a končí více než 500 km za polárním kruhem u nejsevernějšího majáku pevninského světa. Během cesty se projedeme nejdelším tunelem světa i jednou z nejklikatějších silniček v Norsku a navštívíme tzv. Trolí jazyk a další vyhlídky s výhledy na ledovce, fjordy i vodopády. Nebude chybět ani pozorování polární záře a stručný výklad o tom, jak tato světelná hra oblohy vzniká.
Řím má tolik přívlastků, kolik je jeho obdivovatelů. Věčné město, věčně žíznivé město, město s vlčí povahou, město, které nikdy nespí. Při letní návštěvě Říma se moderátoři pořadu Bedekr zaměří na povinné zastávky jako Koloseum, Fontána di Trevi, Kapitol, Pantheon, Španělské schody a najdou i řadu méně známých a určitě neméně zajímavých míst. Vítejte ve městě sedmi pahorků!
Údolí řeky Mosely v Lucembursku je jednou z nejznámějších vinařských oblastí. Pěstuje se zde 9 různých odrůd, mezi nimiž nechybí rýnský ryzlink, rulandské modré nebo chardonnay. V údolí Mosely se rozkládá kanton Remich, ve kterém leží například lázeňské město Mondorf-les-Bains a obec Schengen, ve které byla v roce 1985 podepsána Schengenská dohoda.
Neratov v Orlických horách byl po odsunu Němců prakticky vymazán z map. Z někdejšího slavného poutního místa zbyla jen ruina kostela. Po 25 letech činnosti Sdružení Neratov však vesnice tepe životem. Místní chráněné dílny umožňují lidem s postižením vést smysluplný život, součástí komunity je i obchod, speciální škola, pivovar, nebo opravený kostel s prosklenou střechou.
V roce 1915 začala v Turecku první systematická genocida moderních dějin, při které zahynulo podle odhadů až 1,5 milionu Arménů. Turecko i po sto letech nadále tyto události popírá. Středověká brutalita se při ní spojila s vynálezy moderní doby a později inspirovala Hitlera při realizaci holokaustu. Muži měli být zdecimováni, ženy obráceny na islám. Po válce se skupině Arménů podařilo vypátrat a zavraždit dva ze tří strůjců genocidy. Násilně rozptýlený národ žije dodnes v desítkách zemí a usiluje o omluvu, přiznání viny a snahu alespoň částečně odčinit historický zločin.
Jaký je život v poušti? Jak se mu lidé přizpůsobili? A jak vypadá nomádský život v 21. století? Tyto otázky vám může zodpovědět reportáž Objektivu z března 2025, ve které se vydáte za beduíny z kmene Nabatejců do Jordánska, kteří i v současnosti udržují tradiční nomádský styl života.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.