15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Mdina bývala do 16. století hlavním městem Malty. Současnou podobu dala městu španělská šlechta a její následníci, kteří na Maltě dodnes žijí. I navzdory velké oblibě mezi turisty si Mdina zachovala klidnou atmosféru, o čemž se přesvědčíme v následující reportáži. Na závěr se podíváme i do současného hlavního města, Valetty, které nás na první pohled zaujme svou ve srovnání s Mdinou modernější podobou.
Pořad se věnuje poznávání nejdůležitějších evropských metropolí fotoaparátem českého fotografa Jana Šibíka s průvodcem Janem Šmídem. Tento díl je zasvěcený Amsterdamu.
Počátkem února 2022, necelé tři týdny před útokem Ruska na Ukrajinu, se zpravodajský štáb České televize vydal na ukrajinsko-ruské pomezí. Natáčel na jednom z mála zpevněných přechodů mezi oběma zeměmi, ve strategickém městě Volčansk, a také v Charkově. Jak se tehdy místní obyvatelé připravovali na možný konflikt?
Řím má tolik přívlastků, kolik je jeho obdivovatelů. Věčné město, věčně žíznivé město, město s vlčí povahou, město, které nikdy nespí. Při letní návštěvě Říma se moderátoři pořadu Bedekr zaměří na povinné zastávky jako Koloseum, Fontána di Trevi, Kapitol, Pantheon, Španělské schody a najdou i řadu méně známých a určitě neméně zajímavých míst. Vítejte ve městě sedmi pahorků!
Český politolog Tomáš Šmíd vysvětluje a analyzuje konflikt o Náhorní Karabach.
Na Menorce najdeme zhruba 1 500 prehistorických památek. Kamenné monumenty ve tvaru písmene T, tzv. tauly, patří k největším záhadám ostrova. Nejspíše sloužily k náboženským obřadům. V blízkosti taulů se často nacházejí také talayoty, tehdejší strážní věže. Zajímavé jsou i navety, které se využívaly jako hrobky, a rovněž skalní jeskyně s rozličnými funkcemi.
V listopadu 1992 rozhodlo tehdejší Federální shromáždění o rozdělení majetku rozpadajícího se Československa. Majetek se mezi nově vznikající státy dělil v poměru 2 : 1. Spory o něj ale probíhaly ještě dalších sedm let. Poslední smlouva byla podepsána až v roce 1999.
Před dvaceti lety, v březnu 2001, zničili islámští extremisté nenahraditelnou dvojici kamenných Buddhů v afghánském Bámjánu, pocházejících z přelomu 6. a 7. století. Ačkoliv se proti tomuto barbarství extrémního islámu stavěla celá řada muslimů, podle tehdejšího tálibánského vůdce jejich existence odporovala Koránu. Tálibán se mstil i politicky. Místní se na likvidaci odmítali podílet a slova jako Tálibán nebo Afghánistán tehdy vstoupily do myslí lidí po celém světě. Za pár měsíců poté došlo k teroristickému útoku 11. září na Světové obchodní centrum.
Co předcházelo letu prvního člověka na Měsíc? Daniel Stach komentuje, jak politická situace na přelomu 50. a 60. let minulého století ovlivnila soupeření tehdejšího Sovětského svazu a Spojených států amerických o prvenství při dobývání vesmíru. Jaké události vedly prezidenta J. F. Kennedyho k uspíšení příprav letu na Měsíc a jak přípravy ovlivnila tragédie lodi Apollo 1. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
S vývojem atomové bomby je primárně spojeno jméno vědce Roberta Oppenheimera. Ve videu z dokumentárního pořadu Úsvit atomového věku (2025) je skrze rozhovor s americkým historikem představena osobnost i vědecká činnost tohoto významného vědce. Předmětem zájmu je ve videu zejména Oppenheimerovo dětství, jeho osobnostní předpoklady pro vedení projektu Manhattan, ale i objasnění kontextu jeho nejslavnějších slov „Now I am becoming death, the destroyer of worlds”, poválečný proces spojený s bezpečnostní prověrkou a celkové zhodnocení jeho přínosu vědě.
Ačkoli období protektorátu Čechy a Morava bylo i z hlediska každodenního života velmi náročné, filmový průmysl v něm paradoxně rostl. V té době vznikly (dnes už) klasické české komedie, které mnohdy vidíme v televizi s popiskem „pro pamětníky”. V ukázce z pořadu My, občané protektorátu (2022) můžete zhlédnout unikátní dobové záběry doplněné čteným komentářem deníkového charakteru.
Albánie oplývá krásnou přírodou, bohatou historií a příkladnou náboženskou tolerancí. Přestože ji komunisté v roce 1967 prohlásili za první zcela ateistický stát, víra z duší lidí nevymizela. Vedle sebe tu žijí stoupenci islámu i křesťanství, přesto nedochází k žádným nábožensky motivovaným konfliktům. Albánie je zemí, kde se dosud udržuje tradice ikonopisectví, a také zemí, z níž pochází Matka Tereza – pro věřící především světice, pro ostatní celosvětově uznávaná humanitární pracovnice.
14 023
797
4 766
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.