15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
První Češi se do vzdáleného Banátu vydali již před dvě stě lety. Zlákaly je sem sliby banátského podnikatele se dřevem Magyarlyho. Život v hustě zalesněném regionu dnešního Rumunska nebyl vůbec jednoduchý a řada příchozích Čechů byla velmi zklamána. Přesto v roce 1823 vznikla první česká vesnice v Banátu Svatá Alžběta, která však později zanikla. Šest českých vesnic v Banátu existuje dodnes, stejně tak zůstala místním obyvatelům původní řeč jejich předků. A nejen to.
V roce 1991 vznikla samostatná Ukrajina. Podle rozlohy druhá největší země Evropy však nebyla ani zdaleka jednotná. Východ a západ země jako by byly dvěma státy. Oblasti východně od Dněpru mají s Ruskem společné dějiny již od 17. století. Naopak západ Ukrajiny je spíše středoevropský. Tyto oblasti byly dlouho součástí Rakouska, po první světové válce pak Polska či Československa. Reportáž, která vznikla v roce 2013 v době tzv. Euromajdanu a před anexí Krymu, mapuje tyto základní rozdíly mezi západem a východem země.
Zakarpatská oblast je dnešní oficiální název území na samém západě Ukrajiny. Pro mnohé je spíše známější pod názvem Podkarpatská Rus a Česko má s tímto územím mnohem více společného, než by se na první pohled mohlo zdát. V povědomí místních obyvatel jsou dobře zapsané roky 1918 až 1938, kdy byla oblast součástí Československa. Jak to tady vypadá dnes?
Porýní je proslulé pěstováním vína, dále krásnou přírodou a řadou kulturních památek. Nejprve navštívíme lázeňské městečko Bad Ems, dále bude pozornost věnována vinařství. Centrem zdejší vinařské oblasti je město Bacharach, které si také prohlédneme. Nakonec navštívíme města Sankt Goar a Koblenz, ve kterých se zúčastníme tradičních slavností.
Zatímco na frontách první světové války bojují a umírají muži, doma přebírají jejich roli ženy. To ženám paradoxně umožnilo emancipaci. A to není jediná nová situace za války. V letech 1914–1918 jsou často stěhovány celé vesnice a oblasti, válka neprobíhá jen na bojištích, ale často jsou zasahovány i týlové oblasti a civilní cíle.
Před druhou světovou válkou žilo ve Lvově zhruba 100 tisíc Židů, což byla tehdy třetina obyvatel města. Téměř všichni byli zavražděni v nedalekém koncentračním a pracovním táboře a v židovské čtvrti byla zničena řada významných budov. V místě bývalého ghetta dnes stojí památník holocaustu. Jak ke lvovské tragédii došlo, nám přiblíží záběry z města v pořadu Na cestě (2022).
Izraelský stát, který vznikl v květnu 1948 na základě deklarace OSN, musel svou existenci hájit hned od počátku vojensky. Československo sehrálo v tomto procesu klíčovou roli. Nestává se totiž často, aby se naše země stala aktérem velkých světových dějin. Video z dokumentu Akce Hagana z roku 2018 přibližuje okolnosti této složité politické a vojenské operace. Vedle příběhu židovského národa je to i příběh československé společnosti na pozadí pohasínající demokracie poválečných let a nastolení komunistické diktatury.
V pasáži ze zpravodajského pořadu Úsvit atomového věku (2025) zjistíme více o tom, které skutečnosti ovlivnily průběh mise bombardování japonského města Nagasaki v roce 1945. Vojenský historik ve videu popisuje, proč byla celá akce uspíšena, jakou roli v akci hrálo počasí nebo proč bylo nakonec místo původní Kokury zvoleno jako cíl bombardování právě Nagasaki.
Pořad se věnuje budoucímu uspořádání na irsko-britské hranici, které nastane po případném vystoupení Velké Británie z Evropské unie.
Zatímco u nás slavíme Dušičky, ve španělsky mluvících zemích si připomínají své zemřelé na Den mrtvých. V reportáži pořadu Zprávičky (2024) se podíváme, jak se Día de los Muertos slaví v Mexiku.
V reportáži z pořadu Objektiv (2013) se vydáme na Podkarpatskou Rus, která byla před druhou světovou válkou jedním z významných center židovské kultury v Evropě. Početné židovské komunity tehdy existovaly téměř v každé vesnici, než jejich historii tragicky přerušila válka. Dozvíme se o životě a historii Židů v této oblasti a navštívíme některé z mnoha synagog, hřbitovů a dalších památek, jež připomínají tuto bohatou minulost.
Na pomezí Ukrajiny a Polska žila řada Volyňských Čechů už od poloviny 19. století. Protrpěli tady dvě světové války; a tu druhou provázelo skutečně nelítostné masové vraždění. Před 70 lety, počátkem jara 1944, se naši krajani hromadně hlásili do československé východní armády. Po osvobození se pak většina z nich vrátila do své původní vlasti.
14 212
866
4 821
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.