15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Mdina bývala do 16. století hlavním městem Malty. Současnou podobu dala městu španělská šlechta a její následníci, kteří na Maltě dodnes žijí. I navzdory velké oblibě mezi turisty si Mdina zachovala klidnou atmosféru, o čemž se přesvědčíme v následující reportáži. Na závěr se podíváme i do současného hlavního města, Valetty, které nás na první pohled zaujme svou ve srovnání s Mdinou modernější podobou.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje válku v Bosně mezi lety 1992 až 1995.
Pořad (2007) se věnuje potomkům Čechů, kteří na ukrajinské Volyni dodnes nezapomněli na vlast svých předků. Jaké jsou jejich příběhy? Podívejte se a zamyslete se nad tím, co pro vás znamenají pojmy rodina, domov, tradice a a co s nimi mohou udělat dobrovolné přesuny či nedobrovolné exily.
Evropské země očima dětí. Máme pro vás malý kvíz. Co jsou mýty a jaká je realita v zemi zvané Nizozemí. Myslíte, že v Nizozemsku všichni nosí dřeváky? A co větrné mlýny a tulipány, jak jsou spojeny s touto zemí? Jak je možné, že je velká část země níž než hladina moře? Proč se Nizozemsko nejmenuje Holandsko?
Jen na málokterém místě můžeme sledovat dějiny Španělska od starověku až do 17. století jako v Toledu. Při pohledu na město si připomeneme jeho historii včetně toho, jak se zde dokázala tolerovat tři náboženství – křesťanství, judaismus a islám. Toledo nechybí na seznamu kulturního dědictví UNESCO.
Údolí řeky Mosely v Lucembursku je jednou z nejznámějších vinařských oblastí. Pěstuje se zde 9 různých odrůd, mezi nimiž nechybí rýnský ryzlink, rulandské modré nebo chardonnay. V údolí Mosely se rozkládá kanton Remich, ve kterém leží například lázeňské město Mondorf-les-Bains a obec Schengen, ve které byla v roce 1985 podepsána Schengenská dohoda.
Bělorusko je nejuzavřenější zemí v Evropě. Jeho hlavní město bylo během druhé světové války téměř zničeno, proto muselo být znovu vystavěno. Při cestě po širokých minských bulvárech se dozvíme i něco málo o tamním režimu, v němž jeden prezident vládne už více než dvě dekády. Na závěr navštívíme stálou cirkusovou scénu, která dodnes v zemích bývalého Sovětského svazu představuje oblíbenou formu zábavy.
Štáb britské BBC se v roce 2022 vydal do ulic haitského hlavního města Port-au-Prince, kde odhalil, že brutální gangy již ovládají větší část města a jeho okolí. V reportáži se podíváme na to, jak gangy ovlivňují každodenní život obyvatel, jaké jsou příčiny jejich vzestupu a jaké dopady má jejich činnost na bezpečnostní a humanitární situaci v zemi.
S koncem druhé světové války byla kromě odsunu německého obyvatelstva velmi aktuální otázka možného odsunu Maďarů z Československa. S tím však vítězní spojenci nesouhlasili. Československá vláda nakonec uskutečnila výměnu asi 70 tisíc slovenských Maďarů za přibližně stejný počet Slováků žijících v Maďarsku. Zbylých půl milionu Maďarů se mělo následně tzv. reslovakizovat.
Ve 20. století se kompletně změnil styl odívání od módy šité na míru směrem ke konfekci. Zejména po druhé světové válce začaly oděvy hrát jinou úlohu, v šedesátých letech došlo k bezmála revoluci a přišly úplně nové materiály. Trendy se sice prolínaly napříč světem kapitalistickým i socialistickým, ale ve státech komunistických i styl oblékání podléhal často potřebám lidu a koncepci výrobních podniků kontrolovala komunistická strana. Podívejte se na debatu odbornic.
Po vyhlášení nezávislosti Slovinska chtěli i Chorvaté opustit Jugoslávii. Na rozdíl od krátkého slovinského konfliktu chorvatská válka za nezávislost trvala více než čtyři roky. Konflikt se stal symbolem rozpadu Jugoslávie a druhou kapitolou krvavých událostí 90. let na Balkáně. V dokumentu Jugoslávská bouře (2016) uvidíte dobové záběry i vzpomínky pamětníků.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
14 037
797
4 771
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.