02:54
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
V pasáži pořadu Písně českých básníků si v podání hudební skupiny Ensemble Flair v čele s cimbalistou a skladatelem Janem Rokytou ml. můžeme poslechnout píseň Motýl s textem Petra Bezruče, která se objevila na albu Od pramenů k moři.
Po únorovém převratu 1948 se nejprve zdálo, že detektivní žánr v nových podmínkách bude mít velké potíže. Jenže ideology komunismu brzy napadlo, že by se obliby žánru mezi čtenáři dalo využít politicky, a komunisté proto začali brzy specifický typ detektivky podporovat.
Osud novináři a spisovateli Rudolfu Těsnohlídkovi skutečně dopřál jen málo radosti, spíše mu byla častěji nablízku smrt a neštěstí, a to i v lásce. Jeho dílo bylo většinou pesimisticky laděné, do povědomí čtenářů se ovšem zapsal především jako autor pohádkového příběhu Liška Bystrouška.
Zítra to spustíme ve školách byl název projektu, v němž si žáci 22 škol měli hrou Václava Havla připomenout výročí vzniku Československa. Nastudovali inscenaci a ti nejlepší ji zahráli v Divadle v Dlouhé. Hra Zítra to spustíme je příběhem o vzniku republiky. Vybraná pasáž obsahuje jak ukázky ze žákovských představení, tak i dobové záběry původní hry. Vznik hry samotné a představení, která proběhla v Brně roce 1988 ještě před cenzurním zásahem, komentuje dramaturg Petr Oslzlý. Video je doplněno i o dobové záběry Václava Havla.
Zlatá stuha je české ocenění za literaturu pro děti a mládež. Za rok 2014 získala významnou cenu v kategorii beletrie pro děti kniha Kosprd a Telecí Evy Papouškové a v kategorii literatura faktu pro děti a mládež se stala vítězkou kniha Krajiny domova Václava Cílka. Literatura faktu se v současné době stává čím dál oblíbenější, a tak není divu, že vzniká celá řada zajímavých děl, která jsou věnována dětskému nebo dospívajícímu čtenáři.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 2. ročníku rozpoznávat záměr autora. Rozvíjíme kritické myšlení a zaujímáme vlastní postoj k textu.
Verše českého básníka, spisovatele, literárního historika a organizátora kulturních akcí Petra Hrušky byly přeloženy mj. do angličtiny, francouzštiny, němčiny, italštiny, slovinštiny, nizozemštiny, polštiny či chorvatštiny. Roku 2013 byl za svou pátou sbírku básní Darmata nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii Poezie.
V roce 2018 byla na pražský festival spisovatelů pozvána jako host portugalská spisovatelka Ana Luísa Amaralová. Diskusi s autorkou vede básnířka Marie Iljašenko. Zajímá ji, jaký vztah má Amaralová ke kávě a k moři, co pro ni znamená poezie. Společně debatují jednak o síle slov a moci poezie, hovoří také o opakujícím se motivu v autorčiných básních, o každodennosti a triviality.
Kouzelný strom Bajkovník kromě listů plodí i bajky. Dvě kozy se vydají na výlet do hor. Co se stane, když obě chtějí přejít lávku? A jaké z toho plyne ponaučení? Bajka je simultánně tlumočena do znakového jazyka.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.