02:57
Jan Amos Komenský je považován za jednoho z největších českých myslitelů a teoretiků pedagogiky vůbec. Jaký dopad mělo jeho učení na současný vzdělávací systém?
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
Rohanské hodinky ze Sychrova z počátku 16. století patří k nejcennějším rukopisům, které jsou uloženy v Klementinu. Ve videu nám jsou představeny charakteristické rysy útvaru hodinek a zároveň jsou nám popsány přímo Rohanské hodinky.
Revoluční vlna roku 1848 zasáhla i české země. Obrozenecké hnutí se dostalo do politiky. V březnu se sešlo shromáždění ve Svatováclavských lázních, pak naši předci řešili vztah Čechů k Němcům a vyvrcholilo to svoláním Slovanského sjezdu na červen 1848. Jak souvisely události s českým národním obrozením? Co jsou mýty a co skutečnost? Podívejte se na podrobnosti v širších souvislostech.
Nad městem Králíky se již přes tři staletí tyčí poutní kostel a klášter Hora Matky Boží. Tento poutní areál prozkoumává během svého putování po Pardubickém kraji herec Josef Polášek. Pastorační asistentka nám pak vysvětlí náboženskou symboliku obrazů v objektu, a to i ve vztahu k období 50. let 20. století, kdy byli řeholníci pronásledováni a internováni, mj. právě i v místním klášteře.
V Plasích v 18. století existovala cesta, která spojovala významné budovy tamního cisterciáckého kláštera. Trasa byla lemována alejemi, sochami a křížky a využívali ji jak mniši, tak poutníci. Poté, co byl Josefem II. klášter zrušen, zanikla i tato cesta. Dnes se však po cestě můžeme znovu projít, začíná u zrekonstruovaného klášterního kostela, který si také prohlédneme. Poté se po Staré cestě vydáme dál, až do Mariánské Týnice.
V polovině osmnáctého století, v době vlády Marie Terezie, se v Jistebnici v jižních Čechách objevila krev v kravském mléce. Dnes si ji dokážeme rozumově vysvětlit, ale tenkrát? Stačí jednoduchá linka: fáma, nařčení, uvěznění a vina spočine na obecním pasákovi. V éře osvícenství se zde hledá „ďáblovo znamení“ a vyšetřování spěje k jednomu z posledních čarodějnických procesů.
Prohlídky hradů a zámků u nás stále představují jednu z nejčastějších podob výletů. Odkdy jsou ale zpřístupněny veřejnosti? A proč vůbec? O tom se více dozvíme ve videu z pořadu Historie.cs.
V jihočeském Římově najdeme unikátní křížovou cestu ze 2. poloviny 17. století. Její jedinečnost spočívá v jejím umístění do krajiny a v tom, že je co do vzdáleností a umístění skutečnou kopií pravé křížové cesty v Jeruzalémě. Na pětikilometrovém okruhu stojí celkem 25 kapliček, původně s dřevěnými sochami. Centrálním bodem celé křížové cesty je poutní kostel sv. Ducha s ambity a zvonicí.
Jihomoravské Valtice jsou neodmyslitelně spjaté se šlechtickým rodem Lichtenštejnů. I když dnes se s jejich jménem setkáváme spíše v souvislosti s konfiskací majetku po roce 1945, je s nimi spjat i Lednicko-valtický areál, který byl zapsán do seznamu kulturního dědictví UNESCO. S příslušníky rodu se setkáváme v českých dějinách i v bitvě na Moravském poli či v bitvě na Bílé hoře. Jeden z členů tohoto rodu dokonce předsedal soudu nad 27 českými pány v roce v 1621.
Ženský klub český byl založen v roce 1902 a v období první republiky nabyla jeho činnost takových rozměrů, že se rozhodl vystavět si vlastní spolkový dům. Na parcele v ulici Ve Smečkách vyrostl na počátku 30. let multifunkční dům s klubovnami, knihovnou, přednáškovým sálem (dnes scéna Činoherního klubu), bydlením pro ženy a s restaurací. Architektkou byla samozřejmě také žena, první promovaná architektka v Československu Milada Pavlíková-Petříková.
13 392
750
4 569
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.