05:12
Výprava na Antarktidu za vším, co tento polární kraj nabízí. Při plavbě se setkáme s plejtváky, na pobřeží s tučňáky, tuleni a další typickou faunou. Navštívíme také staré polární stanice.
Reportáž Studia 6 (2018) představuje výsledky výzkumu NASA o změnách v Arktidě způsobených globálním oteplováním. Zatímco množství ledu zde klesá, vegetace se naopak rozšiřuje. O těchto proměnách hovoří Alexandra Bernardová z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Jaké jsou příčiny a důsledky tání ledovců? Jak ovlivňuje globální oteplování produkci zemědělských plodin? Co je to tepelný stres? Nejen na tyto otázky odpovídají rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.
Souostroví tvořené desítkami ostrovů stovky kilometrů za severním polárním kruhem. To jsou Lofoty. Drsná norská příroda v té nejkrásnější podobě. Navštívíme zemi fjordů, vikingské historie, v létě slunce i o půlnoci a v zimě totální tmy.
Václav Cílek putuje do Lahošti nedaleko Duchcova, kde se v minulosti našel keltský poklad. Vysvětlí, jak nález pokladu souvisí s neuváženým využíváním nerostného bohatství v severních Čechách.
Miroslav Karas, zpravodaj ČT, představuje Kamčatku, o které místní obyvatelé říkají, že právě tam začíná Ruská federace. Zpravodaj se s námi podělí o zážitky z výstupu na jednu z mnoha kamčatských sopek, z návštěvy Medvědí zátoky a z výpravy do oblasti s termálními prameny v okolí aktivních i vyhaslých sopek.
Biotopové stromy jsou důležitou složkou lesního ekosystému. Jsou totiž přirozeným stanovištěm pro organismy, které se v běžném hospodářském lese nevyskytují. Tyto staré stromy mají svou nenahraditelnou funkci, o kterou lesní ekosystém připravujeme tím, že je kácíme a nenecháme přirozeně odumřít. Kvůli snížené biodiverzitě jsou pak lesy bez starých stromů zranitelnější a náchylnější vůči kalamitám.
Čeští speleologové objevili na jihu Albánie největší podzemní termální jezero na světě. Jezero, pojmenované podle Nadace Neuron podporující českou vědu, je světovým unikátem. V reportáži z pořadu Věda 24 (2025) se seznámíme s průběhem jeho objevování a technologiemi, které vědcům pomáhaly zpřesnit jejich měření.
Vypravíme se do ukrajinské osady Katričivka, abychom nahlédli do historie jedné z největších novodobých tragédií, ukrajinského hladomoru. Historici jsou přesvědčeni, že se jednalo o záměrně organizovanou akci s cílem dokončit kolektivizaci a donutit venkov k poslušnosti.
V reportáži pořadu Objektiv (2013) se vydáme do ukrajinské Haliče, regionu, který prošel dramatickou proměnou. Ještě před druhou světovou válkou zde žilo na milion Židů, jejich komunity byly přítomné v každém městečku a oblast byla významným centrem židovské kultury. Po nacistickém holocaustu se domů vrátilo jen několik jednotlivců. Během války zmizely mnohé židovské památky a další chátraly během sovětských let. Reportáž ukazuje, co z bohaté židovské historie v Haliči zůstalo.
Polský hnědouhelný důl Turów je stále středem sporu. Zatímco Češi z Libereckého kraje peticí protestují proti rozšíření těžby, Poláci teď poslali do Bruselu petici za záchranu dolu. Jak se Evropská komise k peticím o těžbě uhlí postaví, zatím jasné není.
Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody na Špicberkách vznikla v roce 2013. Je majetkem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v současnosti je využívána nejen českými, ale i zahraničními vědci. Pojmenování získala po zesnulém česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi. Základna sídlí ve správním středisku ostrovů městě Longyearbyen a její výzkum se zaměřuje především na velmi aktuální otázku tání ledovců.
13 623
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.